Trpím dost často bolestmi krku, někdy je stahovaním v této části těla. Snažím se s tím vyrovnat, ale s bolestí se člověk těžko vyrovnává, zvláště když konec je v nedohlednu. Horší bývají stavy zmatenosti, zapomínání úplně běžných věcí. Mám například troje brýle. Nejlepší jsou ty k počítači, pak dvoje trochu horší. Jedny jsem určil na běžné užívání a na cesty, jedny jsou jakoby v záloze. Neustále zapomínám, kam je položím, motám se po bytě, až je najdu. Podobně jsem zažil stavy, že například dálkovými ovladači televize, nebo například jsem nemohl najít Mac mini, několik dní, a ležel přímo na okenním parapetu... Bývá to také hrozné. Nevím jak se z toho dostat. V Masarykově onkologickém ústavu jsem nyní v péči Kliniky paliativní onkologie. Jsou mi předepsány nějaké léky, a také nějaké náplasti. Byla mi přidělena zdravotní sestřička, která by zde měla mi s něčím pomáhat. Opavdu to nechápu. Přijde, za deset minut mi sestaví týdenní rozpis léků – a je fuč. Na toto ji opravdu nepotřebuji. To bych zvládl bez problému. Připadá mi to neefektivní. No byla zde zatím jednou, uvidíme, kvůli čemu sem dochází.
Zajímavé bylo také organizování demonstrací proti předsedovi vlády A. Babišovi. Já to vidím takto: Ti chudáčci z opačného politického břehu svolávají demonstrace proti A. Babišovi. A. Babiš se narodil ve správné rodině, která mu umožnila vzdělání na prestižních školách, takže získal nejen skvělé vzdělání a skvělou obchodní praxi, takže při změně režimu v roce 1989 si věděl rady a měl dostatečné konexe k tomu, aby získal dostatečné bohatství. Stačilo se jen vyznat v terénu, mít náskok a člověk mohl zbohatnout. Nenusel nic krást, jak ho chtěli vidět jeho odpůrci. Nějaké Čapí hnízdo mě naprosto nevzrušuje. Nyní po letech si dal ještě za úkol uplatnit se v politice. Na rozdíl od svých protivníků mluví logicky stručně a jasně a neplácá nesmysly jako jeho trapní soupeři. Také jak se zdá, i soukromý život dohání v posledních deceniích života. Osobně je mi velmi sypatický a nedám se ovlivnit trapným plácáním jeho ubohých protivníků. Oni si neví rady, jak politicky ho odrovnat, tak to zkouší frázemi získat si pražskou ulici, která má dlouholetou praxi v takových demostracích od podpoře A. Hitlera přes rok 1948 dál v prvních májích atd. A. Babiš, když jede do zahraničí, tak je dostatečně jazykově vybaven při konkrétních jednáních, nepotřebuje poskoky svazáckého typu jako jeho protivníci, kterým prostě jeho profil nevyhovuje a snaží se ho tedy nějak vykousat z terénu. On by klidně mohl práskout dveřmi a odejít do soukromí, ale zdá se, že zatím odolává. Nikdo sice netuší, jak dopadnou volby. Já se takovýchto voleb zúčastním jen proto, že cítím, že je to člověk, který jako jediný něco udělal pro důchodce a těch je mnoho. Může ovšem být to, že se starší rodiče rozhodou uposlechnout mladším dětem, stoupencům pražského fanclubu, možná ale na druhé straně nemají zase tolik důvodů poslouchat moderní dětičky a třeba i jim jen navzdory se rozhodnou jinak. Podle mého pozorovaní A. Babiš právě starším lidem vyhoví. Pokud by on zmizel z vysokého postu, neměl bych naprosto žádný důvod jít k volbám. Tak jen čekám, jak se situace vyvíjí, a když slyší plácat ty jeho ubohé odpůrce, tak si nanejvýš jen odplivnu a jdu poslouchat muziku z palmu LifeDrive nebo z iPhone 6+. Patřím mezi chudé důchodce ale dostatečně sleduji internet a dělám si vlastní názor. Nejsou všichni starší lidé tak zaostalí a snadno ovlivnitelní, jak by si přáli ti trapní komentátoři z ČT.
Abych nezapomněl, musel jsem dát přes p. Daňka sluchátka k palmu jako reklamaci, čekám jen jak to dopadne. PalmLife Drive je moje srdeční záležitost, moc mi na něm záleží, nehnu se bez něho a palmovský kalendář považuji za nejlepší dosud vyvinutý. Byly časy, kdy jsem tam měl i všelijaké jízdní řády. Bohužel firma Palm to zařízla přliš brzy, škoda, mohla čelit těm moderní systémům, které otravují vyskakováním všelijakých vedlejších nabídek, které mě jen otravují. Vadí mi to i v IPhone. Palmovský systém byl poněkud vratký, ale současně velmi odolný a vemi příjemný. Doma jsem přijímal díly amerického seriálu několik let před tím, než přišel do ČT. Překonvertoval jsem si to na powerbooku, opatřil jsem si titulky, sledoval jsem tak takový seriál s velkým předstihem třeba v čekárně u lékaře. Byla sdružení uživatelů palmů, bylo několik internetových stránek zájemce o palmy sdružujících. Dnes mi slouží nejvíc jako kalendář, zápisník, četba knih, kterých mám ve ve formátu pdb stále celé mraky, nyní zkouším poslouchat hudbu. V tom se sice iPhone nevyrovná, ale má to svoje přednosti, O tom třeba zase někdy jindy. Jen mi za tím vším ukápne slzička vzpomínek jako tato.
Abych vzpomněl i naši ulici, tak jsem dodávám, že cikánů se zde potlouká na můj vkus příliš mnoho. Když jsem přenášel skener v tašce, tak srážka s jedním mi způsobila mnoho nepříjemností. Skener srážku nepřežil a skončil v odpadu. Nyní mám dlouhodobě půjčený z firmy, musel jsem si opatřit nový software, tak se s tím učím zacházet. Dnes poprvé jsem konečně pár stránek naskenoval a převedl jako OCR do formátu jednoho titulu.
