Stručný popis

Pěkný rekonstruovaný dům naproti ulici
Durďákova/Černopolní, vedle vstup do Potravin

Francouzská ulice se nejspíš Brňanům jeví jako málo zajímavá. Přesto nepostrádá trochy zajímavosti. Začátek ulice je nepříjemný, jde se po úzkém chodníku, kde se dvě osoby stěží vyhnou bez vkročení do silnice. V současnosti se v těchto místech ze zanedbanosti vylouply dva úzké vysoké domy s barevnou fasádou. Na první pohled je zřejmé, že se zde něco chystá. Ano, jde o soukromý domov pro seniory Slunce. Za projektem stojí podnikatel slovenského původu JUDr. Vladimír Tirpák. Oborem jeho zájmu je autosalon s vozy Subaru SUBARU - MIJA AUTOCENTRUM Brno a nemovitosti PROFESINT.cz | ARS, s.r.o. Zjevně koupil levně zanedbané budovy, nechal je opravit za hojného využití technologie sádrokartonu. Bydlet by zde asi nikdo nechtěl, na výše zmíněný účel se však hodí. S tím už má ostatně podnikatel dost zkušeností. Jeden podobně připravený domov pro seniory totiž provozuje ve Chvalkovicích na Hané: Domov u zámku Chvalkovice na Hané. Je otázka, co bude za domov zde. Ve Chvalkovicích měl být pension, výsledek je spíš něco jako LDN. Ležící a plně na péči závislí klienti dostávají totiž příplatky na péči a ty utratí v domově, mladší klienti jsou na většině péče nezávislí, navíc se tam ani moc nehrnuli.

V Brně může být více akutních případů, při nichž zoufalé pečující osoby mohou být ochotny zaplatit velký vstupní poplatek, drahý nájem atd., jen aby umístili své domácími silami těžko zvládnutelné nemocné rodiče. Otázka je, jak to bude vybaveno personálně. Další domov z tohoto zdroje se údajně chystá i v Černovicích.

Naproti na druhé straně ulice se nachází docela pěkný Hostinec u kašny, nabízející i pension a posezení na zastřešené terase s grilem: Penzion & Hostinec u Kašny Sám jsem to nevyzkoušel, v létě tam bývá dost plno. V dolní části ulice také vyrostla velká budova Francouzský dům, nabízející ke koupi 47 bytů: www.francouzskydum.cz  Z jeho vzhledu i podle informací z jeho stránek je patrné, že jde o luxusní byty. Zatím moc obsazeně nevypadá. Hned naproti tomuto domu stojí zanedbaný nájemní dům, vesměs obydlený cikány, opravdu pěkný kontrast. 

Pokračujeme-li v chůzi dále, mineme některé obchody, docela pěkné kadeřnictví a zde jediný menší obchod s potravinami. Dokud tam prodávala příjemná starší paní Jaruška, rád jsem tam zašel. Letos musela odejít prodávat jinam. Naproti ulice Černopolní-Durďákovy je velká zahrada, v níž stojí zajímavý obytný dům. Nedávno byl rekonstruován, zřejmě za dohledu památkářů. Pěkné místečko k bydlení. Potom mineme sídlo Všeobecné zdravotní pojišťovny Brno-venkov, několik pěkně opravených domů a několik dalších obchodů a opraven, na příklad P@P servis nabízející opravy elektrospotřebičů, RTV servis, autorizovaný servis Panasonic a Samsung, Kola, prodej a servis jizdních kol a sídlo Brno na kole,

V polovině ulice se nachází Bistro 77, docela slušná hospoda. Nachází se naproti našemu domu a chodím tam někdy pro pivo. Nabízejí k užití wi-fi připojení, ovšem nic moc kvalita. Jednou jsem to potřeboval použít a vůbec se mi signál neobjevil, až mi konečně majitel nabídl k připojení laptopu kabel. 

Ulice pak dále směřuje trochu z kopce, mineme odbočku ulici Hvězdovou a dál dojdeme na konec na křižovatku na Cejlu. Cestou si lze všimnout Továrny na balony, vzducholodě a nafukovadla (nejde o žádný industriální objekt, nýbrž o přizpůsobený běžný obytný dům): Balóny Kubíček, sídla TJ Sokola Brno II:  Sokol Brno II. , několika heren a hospod, vesměs dost nevábných, až posléze na křižovatce s ulicí Přadláckou spatříme pěknou budovu Střední textilní školy VOŠ a SUPŠ Brno. V této části ulice se v poslední době opravuje hodně domů. Rozsáhlá rekonstrukce čeká ulice Cejl, Bratislavská a Francouzská Je to část obydlená převážně cikány, takže se ničemu nedivím. Dříve zde někde bydlel známý divadelník Arnošt Goldflam. Nikdy jsem ho zde však nespatřil. Dostaneme-li se tudy, nebo směrem přes Hvězdovou na Cejl, tak tam je plno obchodů a hypermarket Interspar na Tkalcovské.

Něco na úvod

Část našeho domu s vjezdem do dvora
a rekonstruovaný dům vedlejší

Francouzská ulice nemá dnes dobrou pověst. Ale nebylo tomu tak vždy. Je to stará ulice, zprvu se jmenovala Ober Zeil, čili Horní Cejl, od poloviny 19. století Franz-Josef-Strasse. Jak tento název svědčí, nebylo to žádné podřadné bydliště. Byly zde soukromé domy, namnoze sídla bohatých lidí. Vznik republiky v roce 1918 přinesl nenávist nového státu vůči staré monarchii a Habsburkům. Ulice byla přejmenována po protektorech nové republiky – na Francouzskou. Sestávala nejen z dnešní ulice, ale patřila k ní i třída dnes nazvaná po Miladě Horákové. (Nechápu proč, co má ta žena s Brnem a tímto místem společného?) Za protektorátu Čechy a Morava byla přejmenována na Franz-Schubert-Strasse. Tehdy byla vybudována komunikace spojující tuto ulici s ulicí Merhautovou. Tím vlastně byla oddělena dnešní Francouzská od hlavní třídy Milady Horákové, pokračující rovnoběžně podél areálu Dětské nemocnice do Merhautovy.

Před druhou světovou válkou odešli bohatí židé, po válce byli z Brna odsunuti Němci, prázdné domy časem chátraly a staly se přemětem zájmů cikánů, kteří za minulého režimu byli houfně směřováni ze Slovenska mimo jiné i do Brna. Přičteme-li k tomu nezájem úřadů o tato místa, nabyla ulice (nejen tato) časem tristního vzhledu. Místo aby se opravovaly a budovaly domy ve městě, stavěla se kolem Brna obludná panelová sídliště.

Na Francouzské bydlel nějaký čas významný německo-židovský architekt Ernst Wiesner (ale pravděpodobně na dnešní M. Horákové). Projektoval například zdejší krematorium či velkolepou vilu židovského majitele textilek na Přízově ulici Alfreda Stiassneho, a to na Hroznové ulici 14 v Pisárkách (podle mne zajímavější než mnohem známější vila Tugendhat).

Ke změně došlo až po roce 1989. Některé domy byly vráceny v restituci či byly koupeny a dočkaly se oprav. V místě, kde bydlím, byly zbourány dva zchátralé domy a postaven jeden nový velký nájemní dům. Právě tak jsem přišel k bytu. Před deseti lety jsem se ozval na nabídku zveřejněnou v městském zpravodaji. Byt mi byl nabídnut za podmínky, že zaplatím nájemné na dvacet let dopředu, což se mi podařilo za pomoci úvěru stavební spořitelny. Město zjevně nabízelo byty v nezajímavé lokalitě špatné pověsti. Kdo potřebný bytu tehdy bez předsudků uvažoval reálně, získal za výhodných podmínek nový byt.

Jak se bydlí na dnešní Francouzské? Na tuto otázku není zcela jednoznačná odpověď, ale v zásadě mohu říci, že dobře. K tomu se však budu vyjadřovat postupně časem. Více než místní cikáni mi vadí množství prachu v ovzduší, což jistě není příznačné jen pro tuto ulici, ale pro celé vnitřní Brno. Také se mi nelíbí, že je to průjezdní ulice. Auta z ulice Milady Horákové odbočí spíše do zúženého začátku dnešní Francouzské, než aby pokračovala rovně na Merhautovu. Francouzskou se totiž dostanou přímo na křižovatku s Cejlem a Vranovskou a přímo dále směrem na Židenice či Husovice a Maloměřice a dále na východ Brna. Aut zde jezdí opravdu mnoho. Ulice je jednosměrná.

Vstup pěšky na začátku ulice je nepohodlný, chodník je pár desítek metrů uzoučký, dále se ulice rozšiřuje a chodníky nyní už po obou stranách ulice jsou šířkou pohodlné, ale místy ve špatném stavu. K tomu přispívají každoroční opakované havarie vodovodního potrubí, mající za následek rozkopání chodníku. Lépe se na Francouzskou lze dostat od zastávky tramvaje Dětská nemocnice. Sejde se kousek dolů po ulici, v níž se spojují ulice Černopolní a Durďákova. Takto se lze pohodlně dostat přímo do první třetiny ulice Francouzské.