Ani v pondělí nepřišlo lepší počasí. Těžko říct, zda se v srpnu dočkáme ještě léta. Zatím nám nezbývalo než se spokojit s drobnými procházkami. Uvažovali jsme o pobytu mimo Brno, ale dnes zájemce bez vlastního auta se do kýžené lokality dostane v mnoha případech jen komplikovaně. Trmácet se někde pěšky se zavazadly se mi opravdu nechce. Již v úterý se však počasí výrazně zlepšilo.
V tento den jsme se zašli podívat do nově otevřeného řeznictví na Hybešově ulici. Psal jsem o něm v předminulém záznamu. Prodejna se nachází v novostavbě, není příliš velká. Na úvod se setkala s pěkným zájmem kupujících. Provedli jsme zkušební nákup a ochutnali jsme. Očekávání zklamáno nebylo, ba byl jsem velmi spokojený. Pokud jim kvalita vydrží, budu tam docházet. Na úvod měli za pultem trochu zmatek. Chtělo by to pořídit drobné ošatky, do kterých by prodavačky vkládaly objednávky od jednotlivých kupujících. Jistě si to časem přizpůsobí, aby se jim obsluhovalo lépe.
O kávu jsem se zajímal od mládí, zprvu spíš teoreticky, pili ji rodiče a vůbec všichni kolem. Psalo se tehdy opatrně, na rizika vyšší konzumace se upozorňovalo. Kávu jsem sám dříve nepil, moc mi nechutnala, zvláště v dobách, kdy se v domácnostech i na pracovištích vařil tzv. turek. Nicméně v kavárnách byly k dispozici sestavy na překapávanou kávu, k níž nabízeli šlehačku. Jak to bylo v luxusnějších podnicích, to už nevím. Ale musím přiznat, že nejlepší kávu vařil můj bohužel již zesnulý přítel Staňa Keršner. Nevím, jak to dělal, čím to bylo způsobeno, nic zvláštního k dispozici neměl, ale turek u nich v bytě zaujal krásným kávovým aroma. Mně se to nikdy nepodařilo, ať jsem to zkoušel jakkoliv. Také jsem se znal někdy v 80. letech min. století s ing. Otmarem Doležalem. Byl to vegetarián, stoupenec hnutí Mazdaznan, o tom něco zde, velmi laskavý člověk, udržovatel a ctitel tradice Jána Maliarika, o něm třeba viz zde Ján Maliarik. V bytě na Bayerově ulici pořádal semináře s duchovní tematikou o účasti deseti i více zájemců. Kávu velmi uznával, ale vždy zásadně turka. Asi mazdaznanský přístup. Prostě horká voda se lije do kávy. Když si někde koupil kávu se šlehačkou, žádal šlehačku zvlášť, pak turka přelil přes ni, což budilo údiv nejen u prodavaček. Též kvůli aroma uznával rum do kávy, ovšem zase tak, že rum se musel zalít horkou kávou. Ale abych se vrátil k počáteční úvaze. Slyšel a četl jsem mnoho špatného, mnoho údajně zdravotních výhrad na adresu kávy a pravého čaje. Přitom jsem věděl, že v Brazílii pijí třeba 20 šálků denně a jsou v pohodě. Já jsem zase pil od dětství denně velké množství čaje a také mi po něm bylo vždy dobře. Takže žádné takové strašení jsem nebral vážně. No a nyní čtu zase varování, že káva prý může bránit otěhotnění. Věřte, pokud chcete. Článek je zde. Nyní už hezkých pár let kávu piji ve větším množství dopoledne i večer. Ani mně nijak zvlášť nepovzbudí, ani nebrání spánku, jen mi chutná, pokud je podána se smetanou.
Několikrát jsem zaslechl, že na jeden šálek kávy se má vypít stejný objem vody a v solidních restauracích hostovi ke kávě přinesou právě sklenici vody. Káva údajně zahlcuje ledvinové orgány.
OdpovědětVymazat