S příchodem teplejšího počasí mě nepříjemně překvapily bolesti zad, vrchol byl v pondělí ráno. Nezbylo než se uchýlit k lékaři. Injekce zabrala, Coxtral také, navíc jsem dostal ještě MuscoRil k užití vždy jednu tabletu večer. V úterý už bylo lépe, alespoň bolesti se zmírnily. Léky většinou žádné neberu, vyhýbám se jim stejně jako návštěvě lékařů, ale někdy to bez nich nejde. Patřím nyní do lékařské péče zdravotnického zařízení Moje ambulance. Zatím jsem zde byl vždy spokojený. Objednám se na čas a ten je s malým zdržením dodržen. Lékařka se mi věnuje krátce, ale efektivně.
Ve středu jsem jel na zubní polikliniku, do posledních chvil jsem si nebyl jistý, zda se tam vůbec mohu vypravit, naštěstí všechny zdravotní potíže ustoupily. Mrzuté je jen to, že si kvůli lékům nemohu dát ani pivo. Piju ho jen mírně, ale rád.
Ve zprávách jsem si všiml, že odborová centrála chystá protesty proti vládní politice. Myslím, že je to vše marné. Byť by se sešly desetitisíce demonstrantů, nic se nestane. Lidé si zaprotestují, předáci promluví, a to je vše. Na počátku devadesátých let se v Brně konaly velké demonstrace za samosprávu Moravy. Lidé přijeli zdaleka, náměstí Svobody bylo zcela zaplněno, nálada byla bouřlivá. Veřejnost jasně dala najevo, co si přeje. A efekt? Žádný. Sdělovací prostředky i politici to prostě ignorovali, případně lhali. Vše vyšumělo do ztracena, lidé pochopili, že je vše marné. I já jsem si jasně uvědomil, v čem vlastně žijeme a ztratil jsem veškeré iluse o tzv. demokracii. V našich poměrech nehrozí násilné akce. I kdyby to někdo zkusil, policie by si s takovým způsobem také poradila.
Žádné komentáře:
Okomentovat