Většinou příjemné

Koncem minulého týdne mě potkaly většinou příjemné věci. V šatníku jsem objevil termo prádlo v tmavé barvě – kalhoty a triko, tak bezvadného vzhledu, že v nich mohu pobývat doma i vyjít na chodbu. K tomu jsou stejně bezvadné termo tepláky a bunda, teplé, z tmavého fleece. Vše se zapíná až ke krku. Tepláky jsou trošku větší, ale to mi nevadí, jsou vybaveny šňůrkami na vyšší umístění v pase. Koupeno v internetovém obchodě Atlas for Men. K tomu mám bezvadnou fleecovou bundu a stejně tak skvělou čapku, kterou lze rozšířit na zakrytí uší a krku. Mám tedy v čem chodit v aktuálním i chladnějším počasí. A to jsem měl představu tepláků jako nemožného oblečení pro vycházku po městě... Nyní jsem svůj názor změnil. Pro jistotu jsem si objednal ještě něco dalšího. Mám tedy v čem chodit ven, hodí se to kamkoliv, kam možno jít ve sportovním oblečení. Chodí se v tom bezvadně.

Stolař pan Švejnoha z našeho domu se ujal příslušného dovybavení mého bytu. Stalo se nyní, předsíň a komora jsou téměř zcela hotovy. A vyšel mi vstříc i v dalších věcech. A ani mu moc neplatím! Zbývají ještě nějaké drobnosti. Skvělé!

Také jsem se dočkal internetu od firmy PODA, jsem moc rád, přístup k zákazníkovi také skvělý, internet pro mou věkovou kategorii velmi levný. Jen můj starý wi-fi modem Zyxel nevyhovoval, vzal jsem od nich za pětistovku nový TP-link. Bohužel jsem zapomněl na to, že mám někde schovaný nový takřka stejný, snad i lepší TP-link od firmy O2, která mě tak napálila, že jsem o ní napsal článek, který vyšel. Když jsem ohledně internetu opustil tuto firmu, odmítli mi vrácení TP-Linku a naopak vrácení peněz za něj (nedělá to ovšem asi žádný operátor, jak postupně zjišťuji). Nyní když mám vše pečlivě roztříděno v komoře i v pokoji by se mě to stát snad nemohlo. Mám ho tedy v záloze.

Po neděli jsem naštívil švagra v nemocnici, už tam dlouho leží po operaci, snad se to blíží ke konci. Šel jsem tam pěšky v pondělí. – Odpoledne mi zavolali z fy ETA, že objednaná mřížka do pečenky je již na prodejně. Již jsem v to ani nedoufal, trvalo to moc dní. Jsem tomu moc rád, protože horkovzdušnou troubu, která pečenku nahradila, vracím manželce do jejího bytu. – A právě tento den jsem zapomněl, nevím, jak je to možné, vzít si ráno po snídani urologický lék. Nebudu psát, co mě všechno ten den zdravotně postihlo, jen ty urologické stručně. Odpoledne jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na ten lék. Lekl jsem se toho, ale neměl jsem ani čas o tom přemýšlet. Chtělo se mi najednou jít na malou a ani chvilku jsem to nezadržel. Zděsil jsem se, co se to najednou děje, že je najednou vše vráceno do počátečního stavu. Vysprchoval jsem se a pomalu jsem rezignoval na večerní návštěvu divadla. No, něco drobného jsem snědl (lék se nesmí jíst na lačno), vzal jsem si pilulku pozdě odpoledne a popíjel z litrovky Coca Colu, chtělo se mi zase jít na malou a stihl jsem najednou těch pár kroků do koupelny. Nevím, zda to vše může jedno zapomenutí a velmi pozdní vzetí jedné tablety, ale asi ano. Vypravil jsem se tedy do divadla, vybavil jsem se pro jistotu provizorní plenkou z ručníku. Do divadla jsem došel trošku později, se šatnářkami jsem se trochu bavil, všimly si mého zdravotního límce místo kravaty. Jen jsem je upozornil, že možná budu muset jít dřív domů, aby si nemyslely, že se mi představení nelíbí. V duchu jsem měl na mysli právě ty urologické problémy. Nestalo se tak. Představením Donizettiho opery Nápoj lásky jsem byl nadšen, i když scéna nebyla podle mého gusta, ale celkem vše dobré, zpěváci, sólisté i ti sboroví, se mi líbili. Nic bych tomu nevytýkal, čekal jsem větší nedostatky... Vydržel jsem bez sebemenších problémů do konce představení a pak až domů, kdy už jsem ovšem zrychloval krok. Výsledek byl velmi dobrý, lepší než kdykoliv před tím, jako by se odpoledne nic nestalo. Snad bude vše dobré.