V pátek jsem jel za manželkou do Ivanovic na Hané. V pátek odpoledne jsme si udělali pěkný výlet k většímu Ivanovskému rybníku. Ten má vody dost, v létě by se tam snad dalo koupat, voda se jevila nyní čistá, dno bylo pískové a kamenité, tedy nikoliv bahnité. Cestou tam jsem sbíral po zemi ořechy ještě z loňské úrody, kupodivu všechny byly pěkné a chuťově dobré. Telefonem jsem pořídil řadu obrázků, jeden pohled na rybník zde přidávám – Druhý den mě bolel krk, nelíbilo se mi také, jak se mnou manželka hovořila, tak jsem se náhle rozhodl, že okamžitě odjedu. Divila se tomu, vyptávala se proč odjiždím. Přiznal jsem jen bolest krku, bylo mi jí nakonec líto ji obviňovat z nějakého chování. Je na druhé straně fakt, že při bolesti jsem citlivější na jednání se mnou. Jel jsem autobusem, naštěstí jsem měl sólo sedadlo, takže mě s míry nevyvedlo ani asi 20 cikánů, kteří hromadně nastoupili ve Vyškově.
Pohled k pomníku na náměstí v Ivanovicích na Hané
V neděli jsem šel na výlet na přehradu. Trolejbusem 36 do Komína, tam jsem přesedl na tramvaj a dojel do Bystrce na zastávku u zoo. Šel jsem po cestě k přehradě a vzpomínal na staré časy. Fotografoval jsem (něco sem přidám). Po hrázi jsem došel až k Restauraci U lva. Zde jsem poobědval. Smažený hermelín, hranolky a malé pivo, 160 Kč. Jedl jsem dlouho, moc mi to nešlo. Lodní doprava ještě nefunguje. Šel jsem pomalu zpátky po druhé straně Svratky. Došel jsem zase na stejnou tramvajovou zastávku a dojel do středu města, zde na další tramvaj směr domů. Byl jsem velmi unavený a zmatený. Uklidil jsem prádlo a zkoušel jsem pracovat, moc mi to nešlo. Skončil jsem někdy v 2 hodiny v noci. Ráno v pondělí jsem vstal, vyňal z příruční tašky deštník a vložil jsem tam dvě hřbitovní svíčky. Dojel jsem na hřbitov, ale začalo pršet a bylo mi chladno. Volal jsem sestřenici a nějak jsme se nakonec sešli. Ona naštěstí deštník měla. Ukázala mě hroby strýce a tety, sešli jsme dolů, počkali na tramvaj 5 a dojeli jsme do zastávky ÚH Smyčka. Zadním vchodem jsem jí ukazoval cestu k našemu hrobu. Všude u našich hrobů jsme zapalovali svíčky. Byla také moc ráda, že jsem jí ukázal cestu k našemu hrobu. Povzpomínali jsme naše zesnulé a jeli jsme tramvají do města. Šel jsem s ní do AirBank, jinde se v bankomatu neodvažuje vybírat. Pak jsem šli na tramvaj 9 a jeli společně domů. Já jsem samozřejmě vystoupil dříve a rozloučili jsme se narychlo v tramvaji. Při jídle mě něco pořád tlačí na krk. Obávám se nejhoršího...
Výpusť vody z přehrady
Žádné komentáře:
Okomentovat