pátek 25. března 2011

Internet už bez závad

Ve středu jsem si postěžoval na výpadky internetu. Krátce nato, ještě týž večer, signál zase skončil. Výpadek trval několik hodin. Až později jsem našel sdělení z fy PODA o výpadku v e-mailu, bohužel spadl do spamu, takže proto jsem ho našel pozdě. Šlo o výpadek u poskytovatele okruhu konektivity do Brna, což je firma GTS Novera. Odpověděl jsem, že nešlo o jediný případ. Vysvětlení jsem obdržel obratem – šlo o nečekané poruchy, informace předem nemohly být poskytnuty (alespoň dodatečně však mohli zaslat vysvětlení). Do nynějška prý byl okruh GTS Novera stabilní a kvalitou své služby neměl konkurenci. Vzhledem k situaci prý PODA přijme opatření, které by zabránilo opakování takové situace.

Ve čtvrtek byl mimořádně teplý den, opravdové jaro, snad to počasíčko vydrží. Strávil jsem většinu dne venku. Také mě BusyCal, to je skvělý kalendář v powerbooku, upozornil na sběr chemického odpadu. Koná se na vybraných místech dvakrát ročně. Bohužel jsem zjistil, že jsem se při záznamu o den spletl, nicméně na vzdálenějších místech akce probíhala i tento den, takže nakonec jsem sběrné vozidlo zastihl v Masarykově čtvrti a odevzdal mu svůj balíček. Také jsem se s fotoaparátem stavil na dvou místech, kde jsem si dříve všiml sochařských monster. Jedno v Pisárkách, jedno v Černých Polích. Obrázky dle mého pohledu monster najdete tady:Brněnská monstra 

Zjistil jsem, že po nedávném přeinstalování systému nemám zaheslovanou wi-fi síť, tak jsem se o to pokoušel, ale bohužel aplikace nebrala heslo. Nemohl jsem přijít, jak na to, naštěstí mi poradil dobrý rádce na iChatu s nickem hastros. Ještě jednou mu děkuji,  i když nevím, zda čte můj blog.  Princip je v tom, že na zařízení AirportExpress se nachází malá značka skrývající mikroprocesor, do ní se asi na jeden mm strčí drátek, přidrží chvilku, zařízení se resetuje. Pak už se mi podařilo síť zaheslovat.

Docela příjemně bylo i ve čtvrtek. Na náměstí Svobody jsem odpoledne míjel nápadnou skupinku, vzorně seřazenou, zpívající náboženské písně. Rozeznal jsem, že jde o mormony. Jeden z nich za mnou takřka běžel a chtěl se mnou hovořit. Odpovídal jsem dost vyhýbavě, nicméně staršího Rhodese zaujalo, že jsem věděl o Salt Lake City i o jejich denominaci. Moc stál o to se mnou dále hovořit, ale raději jsem se klidil.

Žádné komentáře:

Okomentovat