Pondělí se vyznačovalo mimořádně příjemným počasím, sluníčko, teplo, vlahý vánek, v zahradách zpěv ptactva, jaro, jak má být. Tak to pokračovalo i další den, ve středu a ve čtvrtek už pršelo.
Ve zprávách jsem nemohl přehlédnout havárii v jaderné elektrárně v Japonsku v souvislosti se zemětřesením. V minulém blogu jsem se o radioaktivitě zmínil. Nyní čtu, že za měsíc to vzdušné proudy donesou na naše území. Paní Drábová, ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, nás ujišťuje, že při takové dálce havárie o nic nejde. Jakou odpověď je však možno čekat z oficiálních zdrojů? V Japonsku je takový postup úřadů nejpatrnější. Také lidi lživě uklidňují. Přitom v jaderné elektrárně Fukushima Dalichi se nachází 40 let úložiště jaderného odpadu se 600 000 tyčemi vyhořelého paliva. To jsem zjistil na internetu. Sedmdesát procent bloků, v nichž je odpad uložen, je poškozeno! Palivo v bloku 4 se rozhořelo, tyče nejsou ponořeny ve vodě a nelze je hasit. Postavit jadernou elektrárnu v zemi tektonicky nejisté, navíc na pobřeží ohrožovaném tsunami, a udělat v ní ještě úložiště jaderného odpadu je projev šílených mozků. Je vidět, že na obyčejných lidech jim nezáleží, oni se svými pohádkovými zisky se cítí bezpeční. Jiné hodnocení nemám.
Navíc jsem se dozvěděl, že jedna paní středního věku z našeho domu, drobná, sympatická, prý leží v nemocnici s rakovinou jater. Nekouřila ani neholdovala alkoholu jako její manžel, který je zdráv.
Žádné komentáře:
Okomentovat