Jsem již starší, takže s úžasem čtu sdělení o blížícím se konci ručního psaní, i když myslím, že tak horké to stále ještě není. Je to prý jen technologie zápisu informace na externí hmotu a dnešní době již nestačí. Zápisu na klávesnici a elektronickým přenosům dat prostě nemůže konkurovat. Mechanické, pak i elektrické psací stroje také vládly domácnostem i kancelářím. A kdeže je jim konec? Elektronickým knihám se věnuji již pár let, takže divit bych se vlastně i kvůli tomu neměl. Jedna čtečka e-knih velikosti pouhé jedné papírové knihy obsáhne celou knihovnu. Námitka závislosti na elektřině a spolehlivosti zařízení také těžko obstojí. Tužka a papír rovněž nemusí být dostupné. A kdyby padla elektřina, řešili bychom samotné přežití a ne nějaké psaní. Konečně sledujeme-li problematiku, zjistíme, že trend elektronického psaní pomalu proniká i do základních škol. Historie je prý neúprosná, o tom trochu více zde.
O víkendu bylo spíš pod mrakem, ale příjemně. Když uvážíme jiná místa, kde hrozí záplavy, můžeme si Brno pochválit, je to prostě zlatá loď. Volný čas jsme trávili vycházkami. Eva má na starosti na několik dní vnučku, takže program se odvíjel od toho. Zejména v neděli si užila vycházky do Maloměřic, kde v území Cacovického ostrova je spousta prolézaček a různých atrakcí pro děti. Když se vydováděla, šli jsme do Obřan a chtěli si oddechnout na začátku Maloměřic v restauraci, kterou jsme navštívili nedávno. Bohužel otvírali až v 16 hodin, tak jsme pokračovali pěšky směrem do města, až jsme spočinuli v maloměřické restauraci Dělnický dům. Až na tuto drobnost se výlet vydařil.
Žádné komentáře:
Okomentovat