Ve středu jsem jel do nemocnice na kontroly. Bylo mi sděleno, že se mi zhoršil krevní obraz, také jsem zhubl, takže mi byla zrušena chemoterapie. Navštívil jsem také převazovnu, kde se mi dostalo drobného školení, jak provádět nově ošetřování krku. Neměl bych to často měnit. I když dostanu k tomu potřebné náplasti a pomůcky, jsou tak drahé, že se musí jimi šetřit. Po návratu domů jsem pobyl v klidu ve společnosti manželky. Pak však jela do Ivanovic. Potom mě navštívil bývalý kolega ze zaměstnání. Po jeho odchodu jsem nejdřív sledoval TV program. Na TV Barrandov se její šéf věnuje závažné publicistice. Odhaluje šokující případy. Pak jsem chystal k spánku. Nejdříve jsem zkusil nové ošetření krku, snad se to povedlo. Provedl jsem také experiment s opioidní náplastí. Vzal jsem silnější dávku. Efekt byl pozitivní, spal jsem bez přerušení do 7. 30 hod. Musím to však sdělit lékaři.
Ve čtvrtek jsem po návratu z nemocnice vypravil na setkání vlády a A. Babiše s veřejností v Semilasu. Stihl jsem to včas. Jak jsem si to prohlížel, přišli sem návštěvníci starší i mladší, přišlo jich tak 80–90 % s ohledem na kapacitu haly. V této chvíli vláda vstoupila na jeviště a usadila se. Jak jsem viděl později, přišli ještě další, takže 90 % bude pravdivější. U vchodu rozdávali lístečky těm, kdo by chtěli položit dotaz. Také jsem si vzal a dotázal jsem se okolo sedících, zda nemají tužku. Po chvíli jeden mladík tužku nabídl. Začal jsem psát dotaz. V podstatě jsem se ptal, proč se A. Babiš snaží o koalici se soc. dem. když jsou to takoví podrazáci. A připomněl jsem minulé volební období, kdy měli soc. dem v gesci policii a postarali se prostřednictvím předstírané reformy policie o likvidaci jejího šéfa a potom policejními metodami o dehonestování A. Babiše. Předčasné volby by byly lepším řešením. – Bohužel pán, který distribuoval tyto dotazy, sdělil, že více lidí se ptá na toto téma, které pak velmi ochuzujícím způsobem sdělil. Takže Babiš pak velmi omezeně odpovídal. Byl jsem nespokojen. Následovalo další kolo dotazů, vyznělo to jako jakási komunální beseda. Ke konci jsem si všiml, že vzadu sedí jacísi cizí aktivisté a vystrkují jakýsi transparent s urážejícím nápisem, cosi jako nechceme komunistu, agenta stb. Babiš to nechtěl komentovat, řekl jen, že každý má právo na svůj názor. To se mi nezdálo. Nešlo přece o vyjádření názoru ale o oganizovanou provokaci. Kdybych nebyl zdravotně tak mimo, šel bych k nim a vyhodil bych je. Nebyli totiž nijak zdatní. Jakási holka a pár podobných. Spolu s dalšími jsem pak šel k ním a sípavým hlasem jsem jsem sdělil, aby tady neprovokovali. Holka nejistým hlasem odpověděla, že má právo na svůj názor. Řekl jsem jí, že ano, ale ne tady, ať táhne na podobnou akci u soc. dem. či ODS... Měli tam kameru, která vše natáčela. Prostě provokace. Kdyby byli zdatnější, oslovil bych pár přítomných, byli tam docela silní chlapi. Řeč mi moc nešla, tak jsem raději odešel a zařadil se do fronty na podepsání knihy. Vybral jsem si knihu Andrej Babiš v rozhovorech s 18 osobnostmi. Toho jsem se dočkal za chvíli. Pak už jsem vyhledal zastávku a odjel tramvají. Byl jsem tím to setkáním dost zklamaný. Skutečně to vyznělo jako komunální řečnění.
Žádné komentáře:
Okomentovat