Na novinky.cz jsem četl rozhovor s odcházejícím generálem Bečvářem. Jsou to tlachy, jak jsem hned přepokládal. Pan generál hovořil o nezbytnosti setrvávat v NATO, doložil to údaji o zoufalém stavu armády. Jednak kdo nás vojensky ohrožuje, jednak která evropská armáda je bojeschopná? Nejvýznamnější stát EU Německo má armádu v rozkladu. Pan generál hovořil o nezbytnosti náletů v Sýrii. Takže, pane generále, našli tam něco závadného? A i kdyby, jak to, že se učiní vojenský nálet na suverénní stát? Současně pan generál mluví o pár našich vojácích tu v Iráku, tu v Afghanistánu... A o to jistě jde. Posílat naše žoldáky do světa sloužit skutečným páníčkům světa a budit dojmy o správnosti věci. Takže naše armáda je jinak k ničemu, stačí pár těch specialistů. Samozřejmě hovořil i o Rusku. Nemusíme se ho bát, ale sledovat jeho ambice na Ukrajině, na Krymu a pod. Co na tom, že na východní Ukrajině jsou Rusové a chtějí jen svá práva. Jak jim někdo může zakazovat jejich jazyk? A kdo žije na Krymu? No samí Rusové a historicky byl vždy ruský. Takže o čem je řeč? A jestli vojska NATO dělají manévry u ruských hranic, není to nic jiného než směšná provokace. Putin je nejlepší president, jakého si Rusové mohli zvolit. Oni mají jako jediní v Evropě pořádnou armádu. Na Krymu chtěli Američané také základnu. To si má Rusko nechat líbit? Jak by nestačil ten trapný majdan na Ukrajině?
V pondělí jsem brzy ráne jel s nefugujícím maželčiným iPadem do Duhového servisu v Černých Polích. Ale v 8 hodin tam bylo zamčeno. Paní ze sousedství mi sdělila, že neví, jestli vůbec přijdou. Asi si udělali dovolenou. Jel jsem tedy do CBC na Gorkého ulici. Tam si pracovník vzal iPad, za chvilku ho přinesl, že mu nic není, jen byl nějak zaseklý. Bohužel nevím, co to znamená, ale byl jsem rád. Za to jsem nic neplatil, ale koupil jsem ještě nabíjecí kabel, který měla žena poškozený. Za to jsem platil tři stovky. Pak jsem uháněl do nemocnice. Nejdříve do Převazovací ambulance, kde na mě čekala sestra. Zeptal jsem se jí, zda přijde dr. Novotný a dr. Dymáčková podívat se na ránu a rozhodnout, co dál. Telefonem je informovala a oba za chvíli přišli. Sestra mi rozbalila pooperační krk, oba si ho prohlédli. Pak mě udělala nový obvaz a dala mi některé pomůcky a rady. Dr. Novotný mě předepsal dvojí kapky na usnadnění kašle přes den a jeho útlum v noci, abych mohl spát. Pak jsem se vydal do na odběry krve a do ozařovacího pracoviště. Tam jsem ale musel nejdřív dlouho čekat, teprve pak jsem byl vyzván ke vstupu. Došlo totiž k úpravě masky, která se mi přikládá na obličej při ozařování. To posoudil a rozhodl dr. Novotný. Pak proběhlo ozáření a mohl jsem jít domů. V úterý je státní svátek, takže nikam nejdu. Zato ve středu mě čeká nějaký rentegen páteře v soukromé nemocnici u Lužánek. Tam mě posílá neurolog. Pak se musím co nejrychleji dostat k dr. Novotnému, svému hlavnímu lékaři. Posoudí odběry krve, zda se zlepší či zhorší. Podle toho určí, zda půjdu ještě na chemoterapii. No a další a to zatím nevím. Ale blíží se už konec, takže doufám, že to vydržím.
Více pacientů v mém stavu přestává se ztrátou chuti k jídlu jíst a podléhají situaci. Pak je musí hospitalizovat a dávat je do pořádku. Já se držím, stále jím ústy, PEG jen udržuji v pohotovosti. V tom mi pomáhá manželka, která mi vaří polévky, vývary a a omáčky s drceným masem. Takže stále mám co jíst. Pokud ne, vezmu si smažená vejce, ty také snadno projdou zúženým krkem. To že necítím žádnou chuť k jídlu, si vůbec nepřipouštím, tedy aspoň se o to snažím. Doufám tedy, že vydržím až do konce, ač můj krk vypadá zvenku hrozně. Zevnitř je ale v pořádku, tam mi ozáření neublížilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat