Na závěr

Britská modrá Čiko mňouká na parapetu

Rozhodl jsem se, že ukončím tento skromný blog. Důvodů je více, ale v zásadě nemám motivaci psát více o ulici, není to prostě dostatečné téma. To ostatní, co se v blogu vyskytuje, je rovněž jen nějaký skromný ohlas na nějakou událost či informaci. Co jsem napsal, to jsem napsal, stačí to. Možná se časem pustím do něčeho jiného. Mám celkem čtyři blogy – dva již neaktivní, jeden speciální občasník a pak tento právě končící blog. Na závěr stručně popíšu dnešní dojem z ulice. Předsudky totiž ve veřejnosti nadále trvají, chtěl bych každého ujistit, že zbytečně. Tato ulice je velmi rozdílná od Cejlu či Bratislavské.

Na Francouzské bydlím zhruba jedenáct let. Za tu dobu se ulice dost proměnila. Z počátku nebyla žádná zvláštnost, když jsem musel jít po ulici znečištěné rozházeným odpadem kolem nevábných fasád. V nynější době se s tím nesetkávám, ulice je docela čistá, fasády jsou opravené. Určitý rozdíl je však mezi částmi ulice. Já ji dělím na části dvě. První od začátku až po odbočku na ulici Hvězdovou, další úsek odtud až do konce, kde Francouzská ústi do ulice Cejl. První část ulice je čistější, žije zde méně cikánů. Domy jsou ovšem opravené po celé ulici, takže její truchlivý zjev z dřívějších dob, myslím třeba 80. léta min. století, je dávno pryč. Dnes vypadá docela pěkně.

Jak je to s bydlením? Zde záleží na tom, s kým dům sdílíte. A to platí jistě i jinde. Pokud se nastěhujete do novějšího či rekonstruovaného domu, kde žijí všichni platící a relativně slušní nájemníci, žádný problém to není. Pokud máte okna bytu orientovaná do dvorních či zahradních prostor, je to příjemné, okna do ulice jsou jistě horší varianta. Na Francouzskou se dostanete z města v pohodě i pěšky, a to docela brzy. Tramvají je to pár minut z Moravského náměstí či ze zastávky Hlavní nádraží. Vystupovat na Cejlu je vhodné spíš pro odolnější povahy, raději jezdím k Dětské nemocnici. V obou variantách se ale rychle dostanete do místa bydliště. Téma  bezpečnosti, kriminality a pod. je zbytečné otvírat. Po celou dobu svého života zde jsem se nesetkal s nějakými závažnými problémy. Není nutné se zde něčeho obávat více než kdekoliv jinde ve vnitřním městě.

Dosavadním čtenářům děkuji za zájem. 

Na obrázku je kočička Čiko, která mě při psaní zrovna vyrušila, když přišla loudit pamlsky.

Ramu nekupuji

Počasí se na víkend ochladilo, ba i sprchlo. Celkem se mi to zdálo příjemnější než předchozí vedra. Ovšem v neděli odpoledne už se teplé počasí vrátilo, vypadá to že na pár dní. 

Okolnosti kolem tzv. církevních restitucí pěkně popsal ve svém článku známý publicista z řad Apoštolské církve Aleš Franc. Doporučuji si přečíst: K otázce pozadí církevních restitucí. Pěkně od plic se vyjádřil k témuž tématu milionář Zelenka z Mostu zde.

K této informaci, kterou vám jistě televize nesdělí, nemám co dodat, prostě Islanďané uhodili hřebík na hlavičku: Island to udělal správně. Co kdyby se i jiní inspirovali a zkusili to stejně? Možná by bylo brzy po tzv. krizi.

Nad tímto zůstává rozum stát. Margarin Rama má jiné složení v České republice, jiné v Německu a Rakousku. Samozřejmě německá Rama obsahuje více tuku, je prostě lepší. Šejdíři z firmy tlachají o tom, že to odpovídá chuti našich spotřebitelů. Já bych se zeptal: Zjišťovali jste si to? Kde a kdy? Chtěli snad naši kupující margarin s menším obsahem tuku a horší chutí? Kdepak, odpovídám si sám. Takto se dá samozřejmě více vydělat, místo tuku vodu a hotovo. Dělají z nás hlupáky a není proti tomu jiné obrany než takové produkty ignorovat. Článek je zde.