Žvanilové se zase činí

Původně jsem chtěl něco psát na téma DPH, financí a obecné situace, ale pak jsem od toho ustoupil. Jsou rozhodně dostupné lepší texty na toto téma, než jsem schopen stvořit já. Nejsem žádný odborník, píšu jen dojmy a ohlasy. Takže je lépe se mírnit, i když z témat na Francouzské zrovna není co vybírat. Nabízím tedy jen pár doporučení.

Doporučuji například četbu stránek jesuity V. Umlaufa, stojí to za to, viz: Umlaufoviny Církevní témata jdou mimo mě, ale třeba téma Rath tam také najdete a určitě zajímavěji podané než v TV. A samozřejmě i mnohá jiná.

Nyní zvláště hrozí, že EU nám pořádně přiškrtí kohoutky s financováním projektů. Její auditoři shledali příliš mnoho pochybení v zaslané dokumentaci žádostí. Výstižně to popisuje Zbyněk Fiala na webu Vaše Věc. Pokud jde o tzv. církevní restituce, tam je cesta monstrózních výdajů bez omezení. Jenže ty nekontrolují luxemburští auditoři, to zůstane jen na našem šlendriánu. Opět doporučuji pozorně přečíst: Ceny spadlé z nebe - Týdeník EURO

Jinak se hodně píše o výročí atentátu na Heydricha. Jako vždy při takových tématech se vyrojila spousta žvanilů v komentářích, kteří uráží vlastní národ sprostými plky o tom, že jsme národ udavačů a podobně. Nejde samozřejmě o žádnou národní vlastnost. Udavači a kolaboranti byli všude, třeba ve Francii, Norsku, Holandsku... Naopak naší národní vlastností je výskyt spousty sebemrskačských žvanilů, kteří takto plijí na vlastní národ. Toto je spíš společenský problém. Co jsou asi ti pisálkové zač? Ať raději každý popíše své vlastní činy. Můj táta, dávno po smrti, byl ve válce, ale téměř celou ji strávil v koncentračním táboře Dachau. Když ho opouštěl, vážil 36 kg, fyzicky i psychicky na dně, musel se učit znovu psát... nikdy se z toho docela nedostal, zvláště když si ještě prožil vazbu i v 50. letech min. století. Víš, ty chytráčku, co si všechno při tom užil?Maminka tehdy řadu měsíců zůstala sama se třemi dětmi bez prostředků. Já jsem strávil většinu života za minulého režimu, do KSČ jsem odmítl vstoupit, stálo mě to pracovní místo, byl jsem předvolán i na StB a znovu vyvolán ke schůzce v kavárně. Přímo jsem tehdy odmítl dělat udavače. Bylo mi sice vyhrožováno, ale skončilo to. Nezastával jsem žádnou funkci či lukrativní pracovní místo, tak mi nakonec dali pokoj. Nebylo mi tehdy moc veselo, žádné zastánce či sponzory jsem neměl, ale nepovažuji to ale žádné hrdinství. Nechápu však, že mě někdo uráží hnusnými sprostými žvásty.

Neveselé zprávy

V pondělí odpoledne jsme si vyšli na vycházku do Obřan a dále směrem na Bílovice. Nedošli jsme až tam, spokojili jsme se s posezením na troskách lavičky někde v polovině cesty a vrátili se zpět. V pondělí byl na stezce celkem klid, cyklisté a bruslaři jezdili zřídka. Počasí bylo příjemné, na slunci až horko, ale vál i osvěžující vítr. V Obřanech jsme cestu zakončili venkovním posezením v hospůdce na konečné tramvaje. Tři obrázky z vycházky jsou na konci webového alba zde. I v polovině týdne je velmi teplo, pouze úterní večerní bouřka přinesla vláhu nejen vyprahlým zahradám.

Pondělní zpravodajství: České maso mizí z pultů, prasat je nejméně za 91 let, hlasá titulek. Dováží se sem levnější dotované maso, dokonce odkoupené z hmotných rezerv Německa a Dánska. Poklesly i chovy drůbeže. – Půda se rychle kazí, zemědělství může potkat pohroma, zní jiný titulek. Mohou za to stroje a intenzivní zemědělská výroba při nedodržení osevních postupů a nedostatku organických hnojiv. Důsledkem je eroze. Příklad z Archlebova a Ždánic – v roce 1938 byla vyčíslena eroze na 16 %, nyní na 56 %. – Zato: Na průměrnou mzdu nedosáhne stále víc lidí. Loni činila 24 319 Kč, 67 % zaměstnanců ji nemá. O důchodech není v článku zmínka. Ty jsou namnoze i třetinové oproti tzv. průměrné mzdě. Asi 900 000 lidí má mzdu nadprůměrnou. Co k tomu dodat? Co bychom se báli? Vždyť neviditelná ruka trhu jistě vše vyřeší, že, milí modrobolševici? Co dále potěší (ovšem jak koho?), je oznámení, že Česká republika je ochotna podporovat armádu Afghánistánu až jedním milionem dolarů ročně. Jistě, to je nepochybně náš prvořadý státní a národní zájem a peníze zde budou efektivně využity. 

Východisko z toho nevidím. Všechny války, státní převraty, intervence zvenčí proti tzv. domácímu teroru a v zájmu tzv. demokracie... to vše je dílem těch, kdo skutečně ve světě vládnou a mají zájem o změnu. Jsou to složité operace, ale řízené profesionálně. Spoléhat na to, že nějaké bezzubé domácí hnutí něco změní v České republice, je marné. Postavení naší republiky je dáno rovněž zvenku – je okrajové a nevýznamné. Sloužíme jako průjezdní země a ochotně a servilně sloužíme tam, kde je nám to určeno v diplomacii i válečných akcích. Není zde ani ropa, o kterou by měl někdo zájem.

Trocha historie

Počasí koncem týdne bylo zase spíš letní, do konce měsíce má vydržet, což vede k úvahám a plánům na výlety.

Jak jsem se dočetl, zemřela pop zpěvačka Donna Summer ve věku 63 let na rakovinu. Její hit Hot Stuff mám rád a občas si ho pouštím. Během své  pěvecké kariéry dostala pět hudebních cen Grammy. Aby nebylo podobným smutným zprávám dost, zemřel i Dietrich Fischer-Dieskau, německý barytonista. Ovšem věku se dožil dost vysokého, 86 let. Byl to vynikající operní pěvec, rovněž interpret písňové tvorby, například Franze Schuberta. Kdysi jsem měl několik LP desek s tímto pěvcem, naštěstí jsem si leccos převedl do digitální podoby a mám to dodnes.

V televizním pořadu o Hitlerových bodyguardech jsem zaslechl, že Adolf Hitler jako vegetarián, což je všeobecně známo, měl svého ochutnávače jídla. Ne snad kvůli jedu v potravě, ale ochutnával prý, zda není jídlo moc slané, sladké a podobně. Také měl v péči vůbec vhodné složení jídelního lístku. Hitler, jak se vyjádřil, totiž trpěl „kolosální flatuencí“. Takže vůdce nejen, že měl na svědomí válku, ale také zjevně přispěl globálnímu oteplování (viz minulý příspěvek blogu). Kdyby měl více rozumu, neživil by se vegetariánsky. Tedy nejen to. Jak se asi trávicí problémy promítly do jeho rozhodování? O tom vůbec nepochybuji.

Letem internetem

Tak nám zavřeli Ratha. Ať se stalo cokoliv, jsem jen zvědavý, zda se bude mít v lochu tak dobře jako ukrajinská ex kráska Timošenková včetně péče německých lékařů, extra jídla... a také doufám že se EU rozhodně postaví proti stíhání demokratického politika, bude zpochybňovat zacházení s ním a soudní řízení, usilovat o propuštění vězně a hrozit sankcemi vůči ČR. Demokratičtí pisálci se rozepíšou o tom, jak chudáčka bolí plotýnky, televize ho budou ukazovat kňučícího v posteli, německá Angela se okázale distancuje od Prahy, nastane evropský bojkot sportovních akcí v ČR...  Rathovi by měli na oplátku dostat azyl na Ukrajině, stejně jako ho dostali ukrajinští zločinci, pardon demokrati v České republice. 

V Sýrii se prý nedávno konaly volby. Účast 51 %, s přehledem zvítězil blok Národní jednota prezidenta Assada. Naše skvělé zpravodajské kanály si toho samozřejmě nestačily všimnout pro samé tlachy o tom, kolik že Assadovi vojáci zase zastřelili bezúhonných, mírumilovných občanů. Zprávička o volbách je zde.

Tibetský dalajláma se prý bojí o život. Starý duchovní vůdce se zavírá v paláci a obává se činnosti falešných ctitelek, vycvičených čínskými agenty, které se mohou dostat do jeho blízkosti a podat mu jed. Dalajlámu média označují za jednoho z největších duchovních vůdců světa. Jak se ta duchovnost pozná, jak se změří, to ani po letech netuším. Hlavně že to o něm píšou. Dalajláma jezdil i do ČR a na uvítanou si třeli nosy s V. Havlem, to byla věru také duchovní osobnost, takže si oba jistě přišli na své, nejen při tření nosů. O dalajlámových starostech se dočtete zde.

Na co na všechno nepřijdou vědci. Dinosauři pro nás představují něco strašlivého, stačí si vzpomenout na barevné hollywoodské trháky. Nyní se dovídáme, že nejen byli obrovští, ale ti býložraví prý tak hrozně prděli, že svými plyny způsobili před 200 miliony let globální oteplení. Bakterie v trávicím traktu těchto monster působily obrovskou produkci metanu podobně, jako je tomu v menší míře u dnešního dobytka. Všichni dnešní přežvýkavci ho vyprodukují mezi 55 a 110 miliony tun ročně. No, že do toho zatím nezapočítali také lidskou složku – těch sedm miliard lidí jistě vyprodukuje také hezkých pár tun plynu. Že by tu byl další důvod pro omezení světové populace? Článek o dinosaurech je zde. 

Zataženo všude

Pankrác, Servác, Bonifác čili tři zmrzlí. Letos to vyšlo dokonale. Chladno, vítr, deštivo... V neděli jsme se prošli cestou k přehradní zdi a také po druhé straně řeky. Vítr byl chvílemi nepříjemný. Uvidíme, jak se pranostiky počasí uplatní dále.

V sobotu jsem se rozhodl, že ještě jednou přeinstaluji powerbook. Chtěl jsem totiž hlavně získat vyšší verzi aplikací iTunes a iPhoto. Do lokalizovaného systému nic nového přidat nejde. Bohužel jsem si přidal práci navíc. Existuje totiž deinstalátor lokalizace, ale já jsem si toho nevšiml. Stačilo by odstranit lokalizaci a pak vyměnit aplikace. Tak jsem to dělal v systému 10.5.8, ale tam byla možnost odstranit lokalizaci přímo zabudovaná do instalátoru. Čekal jsem, že to bude stejné v obou případech, proto jsem se zmýlil. Nicméně výsledek práce je dobrý. Mám nyní iTunes 9.2.1, které umožňuje synchronizaci s iPhonem. Aplikaci iPhoto mám 5.0.4. Chtěl jsem ještě vyšší, ale nesehnal jsem. Nicméně i tato je na dostatečně dobré úrovni. Start systému od stisknutí zapínacího tlačítka po spuštění aplikací zařazených do této fáze potřebuje čas jedné minuty. S tím jsem spokojený.

Zprávy které čtu, jsou často skličující. Myslím, že jako já uvažuje více lidí, neskočí úplně na zmanipulované informace sdělovacích prostředků, ale snaží se přijít věci na kloub. Psal jsem zde vícekrát o Libyi, Sýrii i Řecku. Jaké byly zprávy z Libye, si každý může vzpomenout. Bestie Kaddáfí vraždí občany, musíme zasáhnout! Tak to bylo prořád a stejný scénář je nyní v Sýrii. Tam zlovolný Assad prý nechá také vraždit pokojné občanstvo. Směšné! Představme si naši republiku, kdyby zde najednou operovala komanda, dobře vyzbrojená, útočící na režim, střílející na policii i vojsko. Tak to bylo i v oněch zemích. Občas něco ve zprávách vyplave na povrch, ale kdo si toho dodatečně všimne? Nyní se například objevila zpráva, že nálety NATO na Libyi měly dost obětí mezi civilním obyvatelstvem, což je v rozporu se zdůvodněním zásahu. Nynější zdůvodnění? Asi v duchu hesla: Když se kácí les, létají třísky. Nyní jsem také objevil informaci o synu Muammara Kaddáfího Saifu al-Islam Kaddáfím, vězněném v Ziltanu v Mali. Navštívili ho zástupci Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Podali informace, ty byly zveřejněny na stránkách soudu, ale po pár dnech zmizely. Vězeň v bídném stavu má zájem dostat se do vězení v Haagu. Ale jak to najednou vypadá, prokurátor Luis Moreno Ocampo nemá zájem. Inu, vězeň toho ví jistě dost a není tedy žádoucí, aby promluvil. Jsem zvědavý, zda vůbec k tomu soudu dostane. Podrobně o tom píše tento článek:  Saif al-Islam Kaddáfí a zákulisní boj o jeho osud

Proměny ulice

Současný vstup na Francouzskou

Počasí během týdne bylo více i méně příjemné, často vedro, jako bychom si léto vybírali už nyní. Samozřejmě počasí svědčí i stavebním pracím. Na sousedním domě, o jehož rekonstrukci jsem psal již dříve, začali z ulice kopat přípojku, zřejmě plynu. Na protější straně ulice je zatím vykopaná, zakrytá díra, propojená přes silnici a chodník s domem. Uvnitř intenzivně pracují řemeslníci na interiérech, otevřenými okny vidím, že tam pomalu nezůstane nic dosavadního kromě základních zdí. – Na začátku ulice se již pěkně do výšky tyčí  první nájemní dům, dlouhá léta vypadající smutně a nevábně. Nebýt vedlejšího nízkého vetchého domu, vypadal by počátek ulice celkem bez vady. Práce probíhají na dvou domech v okolí počátku Staré ulice. Rovněž před chátrajícím domem se zabedněnými okny Francouzská 42 v pátek dopoledne posádka nákladního auta stěhovala pozůstatky z bytů. Mohl jsem nahlédnout okny dovnitř. Je to poslední dům na této straně ulice čekající na rekonstrukci.

Ze zpráv jsem se dozvěděl, že projekt elektronického zdravotnického informačního systému iZip končí. Trval 10 let a stál 1,8 miliardy Kč. Můj názor je tento. Z hlediska uživatele je to výborný systém. Sám se ho účastním jako uživatel dosud, i když jsem opustil VZP. Cena se mi zdá i za těch deset let příliš vysoká. Vyhodit tyto peníze jen tak, že se to zavře, se mi zdá hloupé. Osobně bych přivítal, kdyby zákonodárci přijali takovou úpravu, aby všichni lékaři měli povinnost se do toho zapojit. Teprve potom by měl projekt smysl. Nemohl by pak už jen tak někdo podvádět, posílat na zbytečná vyšetření, účtovat nesmysly.... Na internetu by měl každý lékař snadno dostupné informace o pacientovi, nemusel by se ho vyptávat (někdy to ani nejde, pokud není při smyslech), zjistil by si sám hned diagnosy, výsledky a doby vyšetření, způsoby léčby... Pacient by si také mohl kontrolovat vše, čím prošel, kolik to stálo... Nepochybuji, že mnozí lékaři jsou proti, jistě si najdou spoustu důvodů.

Starší mašinky jsou pořád skvělé

Po letních teplotách pomalu přišlo ochlazení, večer déšť, případně bouřka, takže v pondělí už bylo veškeré dusno pryč. V úterý jsme na vycházce došli až do areálu kancelářských budov a obchodů, táhnoucího se od Ústředního hřbitova až ke Svratce. Poseděli jsme chvíli u umělých jezírek. Bylo tam docela příjemně. Voda v nich je sice dost nečistá, ale pozorovali jsme hejna rybek pod hladinou. Při pohledu na tolik obrovských administrativních budov jsme jen kroutili hlavami nad tím, jak to vše mohou zaplnit kancelářemi.

V pondělí jsem se definitivně rozhodl k přeinstalování svého powerbooku s 12palcovým displayem. Uvažoval jsem o tom už déle, náročnost mě však odrazovala. Také při úvahách o návratu ke starší verzi operačního systému jsem si uvědomil, že se budu muset rozloučit s některými aplikacemi. Nicméně čas nastal, když se objevila hrozivá hlášení o závadě disku. Při prohlížení internetu se například častěji na displayi objevila modrá plocha a vše zatuhlo. Při kontrole disku jsem pak byl přímo vyzván k jeho smazání z důvodů zjištěné chyby disku. Velmi mi také vadila pomalost činnosti, dlouhá čekání skoro na vše... Prostě nebyl to ten malý rychlý powerbook z počátků. Dospěl jsem k názoru, že mu patří systém 10.4. s označením Tiger, s nímž jsem ho i zakoupil, nikoliv novější verze systému 10.5. Leopard. – Nastala několikahodinová práce s mazáním, kopírováním, přenosem dat, aktualizacemi, prověřováním aplikací, nastavením internetu... Musel jsem se rozloučit například s nejoblíbenějšími aplikacemi BusyCal, Mac Notepad a dalšími. Snad časem seženu jejich starší verze. Nicméně se nová instalace povedla a powerbook zase startuje i pracuje rychle. Nemohu už zde bohužel synchronizovat iPhone kvůli starší verzi iTunes. 

Proto jsem vytáhl k užívání staré PDA Psion 5MX. Naštěstí je ve výborném stavu. Sice má jen display bez barevného provedení, ale softwarové vybavení psionu je úžasné, Myslím, že ani dnešní smartphony na psion nemají. Vypadá jako miniaturní notebook, má bezvadnou klávesnici umožňující pohodlné psaní dvěma prsty. Bez problémů jsem na něm dříve napsal článek. Je vybaven 32bitovým operačním systémem Epoc. Ten umožňuje spouštět několik aplikací najednou, může se mezi nimi snadno přecházet a mohou si mezi sebou vyměňovat objekty (do textu lze například vložit graf nebo obrázek). Téměř ve všech programech lze také kdykoli snadno zvětšit písmo. Lupa je na bočním okraji, stačí přiložit stylus. Obsahuje aplikace, snadno spustitelné díky ikonám umístěným pod displejem. Jde o Word (textový editor), Sheet (tabulkový kalkulátor a program pro tvorbu grafů), Data (databáze), Agenda (diář, plánovací kalendář), Jotter (skvělý zápisník), Time (budík), Calc (kalkulačka vědecká nebo standardní), Sketch (kreslicí program) a jiné. Aplikace jsou na velmi dobré úrovni, například Word umí zarovnávat z obou stran, umožňuje použití více fontů a stylů, zobrazuje skryté znaky nebo počítá slova v textu. Tabulkový kalkulátor disponuje množstvím funkcí a umožňuje vytvářet i 3D grafy.  V programu Agenda můžete plánovat a záznamy prohlížet v režimu den, týden, rok (někdo lituje, že ne i měsíc, ale to je na malém displayi zbytečné) a můžete si vytvářet tzv. To-do list s úkoly nebo seznamem výročí. Program Sketch je kreslicí program, k dispozici má i knihovnu docela pěkných obrázků. Jsou zde některé zvláštnosti. Například neplatí, že otevřeme aplikaci a pak dokument uložíme jako... Vše se ukládá automaticky hned při tvorbě, ale lze to zrušit a vrátit se k prázdnému dokumentu. Nový dokument je nejlépe vytvářet z nabídky boční lišty, kde se při užití stylusu objeví nabídka nového dokumentu té či oné aplikace. Psion je vybaven na přední straně třemi tlačítky, která slouží k provozu PDA jako diktafonu. Jedním stiskem prvního tlačítka se spustí aplikace, druhým nahrávání, po celou dobu ho držím stisknutý. Druhým tlačítkem zastavím nahrávání, třetím spustím nahrávku. Funguje to docela dobře. Na čtení e-knih se hodí také výborně, lze užít palmovský formát pdb – takových textů mám spousty. V šeru či tmě lze zapnout příjemné, decentní podsvětlení zelenavé barvy. Psion je poháněn tužkovými bateriemi, záložní knoflíkovou baterií, ovšem i připojením adaptérem k elektrické zásuvce. Na multimedia psion vybaven není ani displayem, ani dalšími možnostmi. Sice je možno zkusit prohlížet obrázek v šedi, či přehrát MP3 v tak nízkém bitrate, že nejsem s to ho ani nikde vytvořit, ale to je zde spíš jako kuriosita. Reproduktor je dobrý jen pro diktafon. Slabé místo psionu 5 je upevnění displaye páskami, které časem odejdou v závislosti na zacházení. Jinak v době své slávy stál 30 000 Kč, bylo lze na něm vést úřední agendu v terénu. Je vybaven infraportem, ve spojení s mobilními telefony se užíval i pro internetový přenos. To je už minulost. Dodnes se však užívá v Německu a Velké Británii, pokud vím. I u nás se najdou stále jeho fandové.

LIDEM lidem

Přímo letní počasí trvalo i do začátku května. Prvního máje jsme šli na procházku po Špilberku. Tam jsme si všimli, že se koná na hradě nějaký program. Pořádaly ho odbory, účast byla průměrná. Na podiu hudební část měla na starost jakási skupina s názvem Renegáti. Mne nezaujala, raději jsem se klidil, abych to vřeštění jejich zpěvačky se stařičkým hitem nemusel více poslouchat. Ještě jsme zhlédli produkci maličkých dětských mažoretek ze Šlapanic, pak jsme pokračovali procházkou po parku. Ve vedru jsme se však dlouho nezdržovali. Koncem týdne už bylo příjemněji, slunce se ukrylo za temnou oblohu.

Chvili mi trvalo, že jsem si uvědomil, že zde máme název nové politické strany LIDEM. Jméno mi připadá směšné. Název politické strany by měl být určitě zvolen pořádněji. Ale - LIDEM může být lidem lhostejná, lidem to určitě  nic nepřinese. Významově to je dáno ze slovního spojení „liberální demokracie“. Strana tohoto názvu zde už byla na počátku 90. let. V závěru její existence ji jistá paní Viktorie Hradská rychle dovedla k likvidaci. Kdo asi může věřit dnes jiné paní – Peake, která pobývala v ODS, pak ve Věcech veřejných v nejvyšších patrech, byla samozřejmě u všeho, u tvorby zásadních stranických dokumentů, zcela loyální vůči vedení a nominovaná za tuto stranu do vysoké parlamentní funkce. Nyní jí najednou spadly šupiny z očí, prozřela a vykládá, jak tam trpěla, takže musela pryč zakládat novou stranu, aby mohla lidem sloužit. Dostalo se jí a její partičce dokonce označení uprchlíci. To jsou však jen cynické hry se slovíčky. Je to pouze parta odpadlá od Věcí veřejných, to jí nikdo neodpáře a věrohodnosti jí to nedodá. Smysl toho všeho do detailu neznám, ale považuji to za účelovou záležitost. Myslím, že důvěru mezi lidmi nezíská a spíš bude pro smích. Třeba takto.