V pátek 7. října nastal zlom v počasí, skončilo teplo. Dosud jsme si pěkných dní užili dostatečně. V tomto týdnu jsme si opět zajeli do Přízřenic, prošli jsem se tam kousek a sbírali ořechy. To už nyní zřejmě nebude možné. Z léta rovnýma nohama do zimy, hlásá titulek jednoho článku. V pátek nás na Francouzské navštívili přátelé Jožka a Lída, tak jsme si spolu popovídali. Měli v Černých Polích nějaké rodinné povinnosti, takže to sem neměli tentokrát daleko.
V pátek 9. září jsem psal o problémech s objednanou baterií do laptopu. Nyní konečně po reklamaci dorazila z Honkongu nová. Při nenáročném užívání mi napoprvé vydržela pět hodin. To je dobré. Jen se divím, že takovou věc musím dostat až z Asie.
Vracím se k minulé otázce z blogu, že nás asi něco čeká. Pátral jsem ve zpravodajství a komentářích. No, to co naznačoval v blogu uvedený článek, se samozřejmě nestalo. Nejen Německo, ale i Řecko musí zůstat v EU. Nic jiného jsem neobjevil. Všichni, kdo mají ve vedení Evropské unie moc, si přejí, aby eurozóna vydržela. Řecko prý alespoň do Vánoc nepadne. A pokud ano, tak v rámci jistě mírného uložení do záchranného Evropského fondu finanční stability. Je to politický postup, nikoli ekonomický a rozumný. Bez obav mohou být i velké evropské banky, zejména francouzské a německé. Lze se přece spolehnout na státní pokladny, že bohatnutí bank bez ohledu na jejich rizika a odpovědnost, morální hazard, říká se, bude hrazeno z peněz daňových poplatníků. Potvrdila to nejen německá kancléřka po skončení čtvrteční konference. Chudáčci banky prý nemají dostatečný kapitál. Evropská centrální banka jim také hned slíbila poskytnutí peněz za úrokovou sazbu ročně 1,5 % a navíc nakoupí dluhopisy za 40 mld eur, kryté vládními úvěry i peněžními toky z hypoték. Poradenská firma Ernst & Young připravila zprávu o stavu eurozóny – považuje řecký bankrot za nevyhnutelný. Jde prý jen o to, kdy nastane a jak se provede. Ve Zprávě o stavu unie, kterou předseda Evropské komise Barroso nedávno vydal, se samozřejmě možnost řeckého bankrotu zcela vylučuje: „Řecko je a zůstane členem eurozóny. Zřídil jsem pracovní skupinu pro Řecko.“ Opravdu nevídaná novinka – pracovní skupina, to jistě zabere.
Četl jsem i jiné myšlenky – ve prospěch eurozóny. Existuje prý snaha o chaotický rozpad eura s úmyslem skoupit starý kontinent za výprodejní ceny, zničit euro a tím vdechnout nový život upadající britské libře. Stejně tak prý chtějí zničit euro jako možného konkurenta dolaru v roli světové rezervní měny pro oceňování ropy, aktivit mezinárodních úvěrových institucí a v dalších funkcích. Dolar je prý nyní tak slabý, že může přežít jedině po pádu všech alternativních měn. Pomocí úvěrových swapů, silou spekulačních horkých peněz a za pomoci zkorumpovaných ratingových agentur a prodejných masmédií byli anglo-američtí finančníci brzy schopni vytvořit velké umělé krize ve veřejných financích menších zemí Řecka, Portugalska a Irska. To jsou prý kořeny současné evropské krize – nikoliv lenost Řeků a Portugalců, nikoliv pohodlnost Francouzů, nikoliv neotesanost Němců... Co dodat? Zní to jako konspirace. Na všem může být trocha pravdy, pojetí EU je však zcela v souladu s uváděnými agresory. Změna EU ve prospěch její skutečné nezávislosti a lepšího života všech občanů, stejně tak pozice vlastní měny eura... by musela být tak radikální, že si to snad nelze ani konkrétně představit.
