čtvrtek 28. března 2019

Čtvrteční deníček


Ve středu jsem se po nalepení nové náplasti Dolforin cítil dobře. Byl jsem tedy hodně venku, doma jsem více uklízel... unavil jsem se. Večer jsem proto usnul v houpacím křesle a probudil jsem se až v noci. Podíval jsem se rychle ještě na televizi, nic mě nebavilo, tak jsem spustil ČT24 a užasl jsem. Vysílali záznam z jednání sněmovny. Myslím, že toto by se mělo vysílat v normálním čase ve dne, aby lidé mohli vidět, co si to zvolili, jak jednají a reagují. Opravdu poučné! Žasl jsem třeba nad takovýmto žvástem opozičního poslance: Za vlády ODS a spol. měli učitelé lepší platy než dnes. A jak je to možné? Pan poslanec tvrdil, že sice plat byl  nižší (asi o 10 000, nepamatuji si přesně), ale rozdíl mezi tzv. průměrnou mzdou a platem učitele byl menší než dnes! Takže byl lepší než dnes! Geniální logika ODS! Co je to průměrná mzda? Co je to průměrný důchod? To například mě vůbec nezajímá! Mě zajímá jen a jedině to, kolik mi přijde na účet a předpokládám, že u učitele a kohokoliv jiného (asi kromě členů a stoupenců ODS a spol.) je to stejné. Takže já bych byl pro to, aby ČT byla zprivatizována a vysílal by jen jeden či dva státní kanály sloužící jako servis vládě, sněmovně.... Samozřejmě občan by za toto nic neplatil. Dnes ČT slouží... komu vlastně? Těm kdo ji provozují? A těm, s nimiž oni sympatizují? Nic jiného v tom nevidím.

A když už o tomto píšu – Jaký by měl být vlastně stát? Osobně bych byl pro centralistickou monarchii s naprostou mocí panovníka. Samozřejmě takový panovník, jehož moc by se odvozovala od historického práva, by respektoval nějakou formou zemské zřízení – Morava, Slezsko, Čechy. A pokud by monarchie nemohla být, tak by byl pro stavovský stát, žádné volby v současné podobě, žádné žvanění těch ubožáků. Představitelé jednotlivých stavů by reprezentovali svůj stav v nějaké sněmovně. Nebudu to více rozebírat, něco už tady historicky bylo, je to zprofanované a je to dnes tabu. Ale stačí se ale zeptat, pokud by ta možnost nastala, Španělů na Franka, Portugalců na Salazara... Co bylo pro ně lepší? Jak by vypadala dnes Itálie, kdyby se Mussolini tak hloupě nezapletl ve světové politice...? No, myslím, že to stačí. Kdo ví, za co budu někým nyní označen.

pondělí 25. března 2019

Pondělní deníček


V pátek jsem jel za manželkou do Ivanovic na Hané. V pátek odpoledne jsme si udělali pěkný výlet k většímu Ivanovskému rybníku. Ten má vody dost, v létě by se tam snad dalo koupat, voda se jevila nyní čistá, dno bylo pískové a kamenité, tedy nikoliv bahnité. Cestou tam jsem sbíral po zemi ořechy ještě z loňské úrody, kupodivu všechny byly pěkné a chuťově dobré. Telefonem jsem pořídil řadu obrázků, jeden pohled na rybník zde přidávám – Druhý den mě bolel krk, nelíbilo se mi také, jak se mnou manželka hovořila, tak jsem se náhle rozhodl, že okamžitě odjedu. Divila se tomu, vyptávala se proč odjiždím. Přiznal jsem jen bolest krku, bylo mi jí nakonec líto ji obviňovat z nějakého chování. Je na druhé straně fakt, že při bolesti jsem citlivější na jednání se mnou. Jel jsem autobusem, naštěstí jsem měl sólo sedadlo, takže mě s míry nevyvedlo ani asi 20 cikánů, kteří hromadně nastoupili ve Vyškově.
Velký  Ivanovský rybník

Pohled k pomníku na náměstí v Ivanovicích na Hané

V neděli jsem šel na výlet na přehradu. Trolejbusem 36 do Komína, tam jsem přesedl na tramvaj a dojel do Bystrce na zastávku u zoo. Šel jsem po cestě k přehradě a vzpomínal na staré časy. Fotografoval jsem (něco sem přidám). Po hrázi jsem došel až k Restauraci U lva. Zde jsem poobědval. Smažený hermelín, hranolky a malé pivo, 160 Kč. Jedl jsem dlouho, moc mi to nešlo. Lodní doprava ještě nefunguje. Šel jsem pomalu zpátky po druhé straně Svratky. Došel jsem zase na stejnou tramvajovou zastávku a dojel do středu města, zde na další tramvaj směr domů. Byl jsem velmi unavený a zmatený. Uklidil jsem prádlo a zkoušel jsem pracovat, moc mi to nešlo. Skončil jsem někdy v 2 hodiny v noci. Ráno v pondělí jsem vstal, vyňal z příruční tašky deštník a vložil jsem tam dvě hřbitovní svíčky. Dojel jsem na hřbitov, ale začalo pršet a bylo mi chladno. Volal jsem sestřenici a nějak jsme se nakonec sešli. Ona naštěstí deštník měla. Ukázala mě hroby strýce a tety, sešli jsme dolů, počkali na tramvaj 5 a dojeli jsme do zastávky ÚH Smyčka. Zadním vchodem jsem jí ukazoval cestu k našemu hrobu. Všude u našich hrobů jsme zapalovali svíčky. Byla také moc ráda, že jsem jí ukázal cestu k našemu hrobu. Povzpomínali jsme naše zesnulé a jeli jsme tramvají do města. Šel jsem s ní do AirBank, jinde se v bankomatu neodvažuje vybírat. Pak jsem šli na tramvaj 9 a jeli společně domů. Já jsem samozřejmě vystoupil dříve a rozloučili jsme se narychlo v tramvaji. Při jídle mě něco pořád tlačí na krk. Obávám se nejhoršího...

 Pohled k hrázi
Výpusť vody z přehrady

čtvrtek 21. března 2019

Čtvrteční deníček


Chodím každý den na vycházky na nákupy. Tak v sobotu: ráno silné bolesti v den výměny náplasti Dolforin. Nyní po návštěvě praktického lékaře mi přibyly kompresní punčochy na lýtka a chodidla, která otékají, jen na noc je mám odložit. Lékařka se zeptala na návštěvu v ambulanci bolesti, protože mi předepisuje i náplasti Dolforin, na mou žádost silnější verze 75. Ujistil jsem ji, že se to již blíží. Neobávám se, že by mi tamější lékař nevyhověl ve mnou požadované síle náplasti. Chci se ho jen zeptat, jak dlouho je musím užívat a nechat si předepsat ještě další balení. Rozhodně bych se chtěl však zbavit léku Gordius. Přičítám mu různé problémy, které mě nedávno postihly. Opioidní náplasti, tak se jmenuje ikona s potřebnými údaji, tu jsem si nově zařadil na plochu.

Dnes ráno jsem právě byl v Ambulanci léčby bolesti ve FN Brno-Bohunice. Nachází se ve staré nemocnici, trochu se mi težko hledá. Ale dnes tam bylo málo lidí, byl jsem hned na řadě. Pan MUDr. Křikava se jako vždy choval velmi laskavě, stanovil mi řád k ukončení užívání léku Gordius 300, kterému přičítám své mnohé potíže i problémy s psychikou. Pak přejdu zase postupně na lék Pregamid 75. Náplasti Dolforin 75 mi schválil a předepsal dalších šest ks balení. Ptal jsem se na předepisování u praktického lékaře. Řekl mi, že s tím mohou mít finanční problémy. Jedno balení má reálnou cenu 1000 Kč. V případě nezbytnosti mi recept vystaví on sám. Vystavil mi Průkaz pro léčbu opioidy. Budu ho nosit stále s sebou v peněžence.

Už mám u pojišťovny schváleny lázně, jen mě překvapilo, že mnou požadovaný Hodonín ani Lednice se tam neobjevily, zato Luhačovice – odtam mi již volali – odmítl jsem, nebyla možnost jednolůžkového pokoje. Nyní se žádost údajně přesunula do Lázní Jeseník, případně Velkých Losin, tam bych jel moc rád, takže si případně připlatím i za větší pokoj, prostě potřebuji a trvám na tom být na pokoji sám. Nepůjde-li to, raději nikam nepojedu. 

Nyní jsem zaplatil za odvoz odpadu, za brýle, u jedněch dokonce oprava stála 1000 Kč, počítám i koupi deštníku a další drobné, třeba z Poštovného zdarma. Například jsem koupil tester baterií, ale je to užitečná věcička... Prostě více samých sice drobných, ale výdajů navíc – při minimálním důchodu. 

Ve zprávách jsem slyšel, poslouchám je jen zřídka, na rádiu to moc nelze kvůli stanici, a ani v TV ne, že EU považuje RoundUP za neškodný. Děkuji pěkně, jen víc toho do našich polí luk a hájů. – Bosenskosrbský generál Radovan Karadžič byl odsouzen k doživotnímu vězení. To považuji za účelově lživé svinstvo. R. Karadžiče považuji za skvělého generála a hrdinu svého národa. Takové lidi bychom potřebovali my.

Když jsem šel po ulici, všiml jsem si, že zde začala probíhat výsadba stromů.Totiž když jsem se sem před léty nastěhoval, rostly zde a byla to jedna z mála předností této ulice. Dnes vypadá ulice daleko lépe a i stromy se sem vracejí. Až povyrostou, pěkně ulici pozmění. Pořídil jsem obrázek z výsadby. A šel jsem také jako obvykle po ulici Spolkové a stavební úpravy zde vydatně pokračují. Udělal jsem obrázek i z těchto prací.





středa 13. března 2019

Středeční deníček


Sleduji často TV stanice Viasat. Stanice Visat History vysílá pořady věnované konspiračním teoriím. Nabyl jsem dojmu, že americká CIA nemá na svědomí naprosto nikoho. Nemá na svědomí žádného latinskoamerického presidenta (nepokusila se o atentáty na Castra, nemá na svědomí venezuelského Cháveze a mnohé jiné). Rovněž kolem smrti Kennedyů atd. to vše jsou jen a jedině konspirační teorie, jimž přece člověk intelektuálně na úrovni nemůže věřit. Psychologicky to pěkně zdůvodnili. No já nějakým všelijakým teoriím také nevěřím, ale o úloze CIA v politice jsem maprosto přesvědčen. Vezměme si např. vytvoření ďábla ze Srbů a rozpad Jugoslávie. Stejně tak rozpady dalších různých států. Proč to vše? Nedá se to vysvětlit cizím vlivem? Rozpadlo se to jen a jedině přirozeně a nikdo tam nezasahoval? A co ten Mezinárodní soud v Haagu? Smrt Sl. Miloševiče byla jen a jedině přirozenou? Nikdo tomu nenapomohl? Co je to Srebrenica? Přirozené místo dokládající bestialitu Srbů, zatímco ti hodní Muslimové jen a jedině trpěli? No a jak je to s činností KGB? Také jen konspirace? Jsem přesvědčen, že americká CIA má toho na svědomí toho víc než dost. A co Mossad?– Ve středu jsem sledoval pořad o využití Mafie v politice. Také jen konspirace? Je to legrační. Mussolini zatočil v Itálii s Mafií, USA s ní spolupracovaly. Dalo by se pokračovat, jistě toho zhlédnu více.


Protože zaměření blogu je Francouzská ulice, pokusím se o nahrání svého staršího kratičkého videa ze situace na zdejší ulici. Samozřejmě dnes ulice vypadá lépe.

úterý 5. března 2019

Úterní deníček


Bolesti trvají celý den, ráno se objevuje rozostřené vidění, zmatenost. Zápasím s běžnými věcmi. Nyní se přidaly bolesti zad, ráno nejhorší... Dolforin se zdá málo účinný. Čhut’ k jídlu je nepatrná... Ráno se cítím i zmatený, bolí mě krk a rameno bez ohledu na Dolforin. Během několika hodin se zmatenost rozplývá, bolesti trochu zmenší. Bez pohybu je to lepší, ale tako je to takto samozřejmě málo reálné... Byl jsem v úterý dopoledne ve zdejší optice poblíž Dětské nemocnice. Nové brýle skoro tisícovka, pouzdro dvě stovky... Zaplatil jsem a najednou telefon – sestřička z Ambulance léčby bolesti – mají tam moc lidí, tak mě přeobjednala na podndělí. 

To jsou ty nevzhledné ruiny. Ta lepší vlevo je zřejmě bývalá prodejna kol, patří myslím nějakému radnímu z té minulé squadry


Chodím trochu ven a pozoruji stavby na ulici. Naproti našeho domu kousek směrem do města stavební firma Spilka staví v proluce a opravuje sousední dům. Stavba v proluce vede celé nové křídlo směrem do bývalé zahrady. Stavba postupně pokračuje, zajímala by mě cena zdejších nových bytů. Předpokládám, že bude velmi vysoká. Ulice potom bude mít další pěknou stavbu, starých ruin tu už moc není, jen hned vedle jsou dvě, které by si zasloužily demolici. Snad k tomu také časem dojde.

Stavba v proluce a rekonstrukce vedlejšího domu