Poslední dubnový víkend v letním hávu

V pátek jsem zašel do nové prodejny s názvem Sklizeno. Dozvěděl jsem se o ní odtud. Nachází se na Křídlovické ulici. Je zde sortiment potravin, které lze jinak koupit na farmářských trzích. Prošel jsem celou ulici ve směru od Vídeňské, prodejnu jsem našel až na konci u haly Rondo, čili u dnešní Kajot arény. V nabídce mají celou řadu produktů, od zeleniny, jablek přes kozí jogurty, spousty sýrů, hovězích klobás a dalších uzenin po pečivo, víno, pivo až po vejce, která jsem ve velikosti XXL zakoupil. Cena byla vyšší než obvykle, ale taková vejce jsem viděl málokdy. Podíval jsem se jen zběžně, ještě se tam však podívám, s tímto prodejem sympatizuji. V tento den bylo přímo horké letní počasí, zcela žíznivý jsem po vycházce skončil v chladu sklepa Rytířské krčmy při sklenici svijanského piva. 

Přímo letní počasí pokračovalo i o víkendu. V sobotu jsme se prošli po lese v Kohoutovicích, na kopci byl listnatý les řidší, patrné bylo sucho, v údolí jsme si všimli bohatší zeleně i květů. Nalezli jsme zastávku autobusu a svezli se na Mendlovo náměstí. Cesta místy připomínala silničku někde v horách. Brno má krásné okolí. Na náměstí jsme se občerstvili v Pivovarské pivnici. Nepohrdl jsem nabízeným pepřovým speciálem. V neděli  bylo počasí mixem horka a silných poryvů větru. Odpoledne jsme jeli na Kociánku za Evinou maminkou. Tentokrát se tam sešla větší rodinná společnost až po ta nejmenší pravnoučata. Maminka z toho měla radost. Děti si hrály na zahradě, dospělí si povídali v zátiší na lavičkách.

Jak jsem uvedl minule, v pátek se mimořádná schůze sněmovny zabývala jednáním o vyjádření důvěry vládě. Toto hlasování bylo samozřejmě předem domluveno. Stačilo by tedy dopoledne po pár promluvách provést hlasování. Opak byl pravda. Diskuse probíhala po celý den, vysílala ji TV stanice ČT 24. Nechápu, co to má za smysl. Jedna strana neposlouchá druhou, prostě se jen řeční do prázdna. To je ta jejich poslanecká práce, ale hlavně že se nezapomněli sami pochválit. Sám jsem  zhlédl jen zlomek diskuse, mimo jiné i premiéra P. Nečase. Jeho tlachy mě jen ujistily, že kdyby tento panák zmizel z čela státu, bylo by to pro nás zatím to nejlepší.

Třeba se i zasmějeme

Hned v pondělí dopoledne jsem se ze zpráv dozvěděl, že Karolina Peake již má svou partičku dostatečně doplněnou. Nic jiného jsem v tom divadélku nečekal. Potvrdil mi to i článek, najdete ho zde.  Jasně ukazuje pravou podstatu „zodpovědné péče“ poslanců o setrvání vlády i sněmovny. Poslanci berou bohatou mzdu a náhrady, pak si pořizují si hypotéky, kupují auta... snadno mohou z bohatých zdrojů platit své zájmy, takže musí vydržet ve funkcích celé volební období. Kdepak by se jen tak připravili o zdroje příjmů a pohodlný život. Nové volby by přinesly jen výměnu těchto panáků. Nikdo si nemusí dělat iluze, že tento Augiášův chlév skončí, ať se v něm válí kdokoliv z parlamentních partají té či oné strany politického spektra. No, Evropská unie tlačí na vlády, aby šetřily, Evropská komise však přišla s návrhem navýšit rozpočet EU příští rok o 138 milionů eur. Takže EU – našim poslancům vzor. Pan premiér s vážným a rádoby ušlechtilým výrazem i tónem v hlase sdělil, že musí být v termínu sestaven nový parlamentní klub s dostatečným počtem členů. Jinak prý raději předčasné volby. O dva dny později už na klubu tak nezaleží, jen když jich bude mít paní Peake aspoň tolik, aby měla vláda v parlamentu většinu. Je opravdu trapný. Přitom jaká to bude vláda s nepatrnou většinou? I v ODS jsou nespokojenci a nemusí některé návrhy ve sněmovně podpořit. V úterý byla na týden přerušena schůze sněmovny, v pátek se má na mimořádné schůzi hlasovat od důvěře vládě. Přeji ODS a spol. ve volných dnech efektivní přesvědčování dalších zatím málo rozhodnutých. Když nic, tak se tomu všemu třeba zasmějeme.

E-mailem mi přišel text s názvem Slivovica. Je to valašská óda na tento nápoj. Nic proti tomu, také si dám rád sklenku. Pisatel se však nedrží jen tématu. Zabrousil i do historie a nechutně se otřel o Aloise Jiráska. Zapomíná především, že Jirásek není historik, ale beletrista, historické názory čerpal od Fr. Palackého. A to byl historik a vzdělanec par excellence. Vypracoval se přitom také z docela ubohých poměrů. Jako každá koncepce historie i ta jeho samozřejmě v něčem časem zastarala. Ovšem kdo je dnešní valašský pisálek, aby poučoval o historii? Píše: „Zajímavé je, že na konci Doby temna české země tvořily elitu Evropy. Hospodářsky, vzdělanostně, kulturně i technicky.“ To je samozřejmě naprostý nesmysl, svědčí o autorově neznalosti. Pokud jde o východomoravský venkov, stačí si přečíst nějaké vzpomínky i z mnohem pozdější doby. Třeba T. G. Masaryk vzpomíná, jak se už jako hoch styděl, když přijelo k nim do moravské vesničky panstvo a rozhazovalo něco mezi shluk prostých lidí, kteří se o ty drobty přímo rvali, zatímco panstvo mělo z toho pohledu zábavu. To je jen detail, samozřejmě, ale výmluvný. Alkoholismus na východní Moravě byl také velký problém, mnoho lidí si zničilo zdraví, život svůj i rodinný. Bída, chudoba, nevzdělanost  zde byly hlavní příčinou tohoto stavu. To snad byla ta elita Evropy? Opakovat tlachy dnešních pisálků nemá vůbec význam. Jsou to ubožáci, kteří se s Jiráskem ani Palackým nemohou vůbec v ničem měřit, ale jsou trapně sebevědomí ve svých soudech.

Víkendový deníček

O víkendu bylo dost zataženo a občas sprchlo, takže jsme zrušili plány na výlet a spokojili se s běžnými procházkami cestou k automatu na mléko či do domova pro seniory na Kociánce navštívit Evinu maminku. Tam řádila nějaká drobná epidemie, takže jsme raději nezašli ani do bufetu.

V sobotu se do Prahy sjely desetitisíce lidí na protivládní demonstraci. Nálada je kritická, slyším to i běžně mezi lidmi. Třeba v sobotu v Bohunicích někdo zazvonil u dveří bytu. Byla to nenápadná starší paní, sousedka, s níž se nanejvýš při setkání v domě pozdravíte. Vzrušeným hlasem se ptala, zda sledujeme přenos demonstrace v TV. Byla nadšená z množství lidí a projevů odborářů. Já svůj názor mám, nějakou demonstraci nepovažuji za efektivní způsob pro dosažení nějakého výsledku. Nanejvýš se jí budou ohánět opoziční politici. Snad organizátoři vymyslí něco efektivnějšího. Taková stávka na železnici by měla větší význam.

Sdělovací prostředky pořád věnují velkou pozornost Karolině Peake, rozené Kvačkové. Provdaná je za Australana česko-čínského původu, odtud její příjmení. Začínala v letech 1997–98 v ODS, asi včas nerozpoznali její kvality, tak si našla v roce 2005 příležitost ve straně Věci veřejné, nejdříve jako nezávislá, členkou se stala roku 2007. Tam uplatnění našla hned, nejdřív v komunální politice, pak například v kalendáři s barevnými obrázky polonahých krásek ve volební kampani 2010. To byl opravdu čin přímo státnický. Jako věrná přítelkyně Kateřiny Klasnové posloužila jako svědkyně na její svatbě s V. Bártou. Ať si dnes plácá, co chce, sama se účastnila politiky strany v nejvyšších funkcích a byla s tou partičkou i osobně jedna ruka. Nyní se tváří, jako kdyby tam trpěla, až chuděrce nezbylo než vše hodit za hlavu. Jako místopředsedkyně sněmovny by však především měla ihned rezigovat na funkci, když stranu, za kterou byla zvolena, opustila. Jenže ta je jí asi příliš drahá. Jak to divadélko dopadne, nevím, jistě ale všichni zainteresovaní udělají vše, aby zůstali u vlády. Nyní paní Peake zakládá novou stranu liberálního typu, snad jí snaha vydrží do konce volebního období. Doufám, že časem zmizí ze zorného pole novinářů i širší veřejnosti. Neudělala v politice vůbec nic, jen když má možnost, tlachá ty své trapné výmysly.

Jarní čištění ulice

V pondělí bylo zataženo, ba deštivo. Na ulici jsem si všiml probíhajícího blokového čištění komunikace. Obyklý obrázek čisticího vozu s kartáčovými sběrači. Doplňovaly ho dvě čety pracovníků s vozíky na odpadky a smetí, vybavení potřebným náčiním. Podle jejich vzhledu jsem usoudil, že jsou mezi nimi lidé bez zaměstnání, kteří musejí takto pracovat, aby nepřišli o dávky v nezaměstnanosti. Ovšem to je jen moje domněnka odvozená z pouhého pohledu kolemjdoucího. Ulice pěkně prohlédla, už ve středu se však objevil na chodníku před zchátralým domem č. 42 vyhozený starý nábytek. – Eva jela v pondělí za maminkou na Kociánku. Jako obvykle poseděly také na jednom z tamních pěkných míst vyhrazených odpočinku. Pochválila nový sedací nábytek a hned nato se dozvěděla, že z tohoto jednou firmou darovaného nábytku kdosi polovinu odcizil a zřejmě si odvezl. Hyeny se najdou všude a nestydí se okrádat i domov pro seniory.

E-mailem mi přišel text, který údajně sepsal 66letý Zdeněk Mejzlík z Týna nad Vltavou. Popisuje hrozný příběh své dcery postižené roztroušenou sklerózou. Léky už nestačily, ale zabralo konopí. A to je problém, uživateli hrozí postih kvůli droze. Proto vznikla iniciativa, která se obrací na veřejnost s žádostí o podpis petice za legalizaci konopí k léčebným účelům: www.lecebnekonopi.cz/petice/podepsat. Já sám s tím žádnou zkušenost nemám, ale pokud to pomáhá v tak hrozné nemoci, souhlasím.

Divadélko rozpadu politické strany Věci veřejné je k smíchu i k pláči, zejména uvážíme-li, že jde o vážnou věc řízení státu. Mám pocit, že paní Peake a její nové squadře se zalíbilo v dobře placených funkcích, a proto se snaží z pádu VV do nicoty vyváznout s nově založenou politickou stranou do dalších let příjemného sněmovního života. To se líbí koaličním politikům, rádi budou pokračovat s jistou potřebnou podporou nové strany a hrát si na ušlechtilé, kteří nic nechtějí mít se zloduchem V. Bártou, od něhož se najednou teatrálně distancují. Co na tom, že do parlamentu byla zvolena konkrétní politická strana, že ta má mandát od voličů. Ne žádná odštěpená skupina! Klidně ji však pí Peake a její věrní opustí a budou se ohánět všelijakou sofistikou, aby si zdůvodnili a ospravedlnili pokračování pod novou vlajkou. Koho ale nyní budou zastupovat? Jen sami sebe. Pokud stranu opustili kvůli pocitu nemožnosti dál v ní politicky pokračovat, měli by rezignovat, odejít z politiky a začít zcela znovu, až si získají novou podporu voličů. Ano, to by bylo morální rozhodnutí. Ale to je samozřejmě sci-fi.

Stavební ruch na Francouzské

Počasí je dubnové, kolísá, třeba ve čtvrtek deštivo, v pátek krásně a tak dále. Jaro je definitivně tady, což je patrné i na zelenajících se i kvetoucích stromech... V sobotu odpoledne jsme poseděli doma s přáteli Jožkou a Liduškou, v neděli jsme zašli na hřbitov, celý den bylo zataženo. – Toto období svědčí i stavebním pracím. V pátek jsem viděl, jak k domu Francouzská 46 přivezli autem novou krytinu a latě. V tomto domě sídlí i grafické studio Miroslava Švejdy, stránky viz zde. Pracuje sám a užívá jako já computery Apple. Zřejmě má na domě majetkový podíl, viděl jsem ho i nyní, jak pomáhá při vykládce materiálu. Ve dvoře jsou starší stavby, možná se stavební práce uskuteční tam. Opravy začínají již i u dalších domů na začátku ulice, například lešení se objevilo u starého pěkného domu v historizujícím slohu, stojícího na rohu Francouzské a Staré ulice.

Jak jsem se dočetl zde, hrad Špilberk si vyžádá navýšení rozpočtu na opravy. Nově byla zjištěna zjištěna rozsáhlá poškození teras. Izolace jsou prý ve špatném stavu kvůli nekvalitním a neodborným pracím v roce 1991, sdělil mj. pan primátor. Žasnu nad tím. Kdopak provedl ty práce a stavební dozor? Jak je to možné u tak závažných a velkých veřejných prací? Takto se mrhá se státními prostředky.

Rozsudek ve sledovaném procesu s politiky Věcí veřejných byl vyhlášen. Celkem výstižnou glosu k tomu najdete v časopise Týden: Vyhnání Bárty. Na novinky.cz jsem našel rozhovor se soudcem o procesu. Na otázku redakce odpověděl: „Nevím, jak moc jsou politici zkušení nebo zvyklí manipulovat. Když se na ten případ podíváte z trochu jiné strany, tak paradoxně závěr soudu byl takový, že pan Bárta se objektivně doznal a ti, co stáli proti němu, předkládali soudu různé důkazy o své nevěrohodnosti. A řekl bych, že z části i naivním způsobem.“ Výstižné pro celý pohled na rozsudek. Já osobně vidím V. Bártu jako toho, kdo by zasloužil největší trest, on začal, rozdával obálky s penězi. Půjčky? Směšné! Celý rozhovor je zde: Bárta. Rozsudek je komentován na různých internetových fórech. Zdaleka ne všichni jsou jím nadšeni a vznášejí různé námitky, třeba zde: Kosa Nostra. 

Po Velikonocích

Oprava domu na rohu Francouzské a Hvězdové končí

V úterý jsme si vyšli na vycházku ve Starém Lískovci. Mimo jiné jsme se občerstvili v jedné zdejší restauraci. Měli zde ještě zelené pivo. Kupodivu mi chutnalo mnohem hůř než poprvé, připomnělo mi tentokrát nedávno ochutnané modré pivo. Evě taktéž nesedlo. Proto jsem se nepodivil nakonec ani této informaci, i když chuť má jinou příčinu, než může způsobit obsah nějakého barviva: Kritizují Zelené pivo Ostatně barviva se na nás smějí ze všech možných potravin, které běžně bezelstně konzumujeme.

Na počátku Velikonoc odstranili lešeni z rohového domu Francouzská-Hvězdová, takže je již lépe vidět, jak bude vypadat. Zbývají dokončit práce v přízemní části, což je patrné i na obrázku. Po Velikonocích už dokončovací práce probíhají. Přibyla dvě podlaží, takže fronta domů je výškově pěkně zarovnána. Obrázek jsem pořídil telefonem, chybí na něm vršek domu, prostě mi to nešlo. Až bude hotový zcela, vezmu si na to fotoaparát. Další stavební činnost nastala na počátku ulice. První vysoký dům po pravé straně, značně omšelý, se dočkal lešení, zřejmě dostane minimálně novou fasádu a přičlení se vzhledem k pěkně opraveným domům soukromého domova pro seniory Slunce. Vzhled tam bude kazit jen zpustlý přízemní domek, který by si zasloužil zbourat.

Po Velikonocích jsem se se ve zprávách dočetl, že „krize je zažehnána“. Pod tímto směšným označením mi bylo sděleno to, o čem jsem nepochyboval snad ani minutu, totiž že si ta sbírka trapných figur, čili přední politikové České republiky, poklepe na ramena a bude pokračovat v koalici, jako by se nic nestalo. K čemu byly ty předvedené frašky, ty vzájemné nadávky? Ledaže je předvedly nevyzrálé osobnosti, které jednají tomu přiměřeně. Jestliže ministr Kalousek před nedávnem dokázal na ulici zfackovat mladíka, který na něho pokřikoval, jen tím ukázal svou ubohost. Skutečná osobnost by na něco takového ani nereagovala. Vůbec na mě naši politici dělají chováním a projevem dojem dětinskosti. Nebo snad spíš, jak to vidí MUDr. Hnízdil, jde o rysy psychopatické? Trapní jsou všichni, nejvíce jistě předáci Věcí veřejných. Svou bezzásadní konformitou prokázali, že jim jde jen o ministerstva a výhodné posty, vše ostatní šlo stranou. Do konce volebního období jim to přinese dost, pak se po té směšné partaji nejspíš slehne zem. Ale i ostatním moc záleží na pokračování, aby dokončili důchodovou reformu, církevní restituce a leccos jiné. Všude jde o privatizaci majetku, fondů... a na kořist čekají hyeny. Rozkradeno bylo již téměř vše, do budoucna zbývá jen zvyšování DPH (20 % je jen začátek), omezování sociální, zdravotní a důchodové péče. Může to ještě něco zarazit?

Před Velikonocemi

Idylka na Francouzské

Na Zelený čtvrtek jsem opět zašel na hřbitov zalévat a čistit. Na oběd připravila ženuška špenát. Už dlouho jsem ho neochutnal, nyní byl moc dobrý. Odpoledne jsem zašel na zelené velikonoční pivo. Je to starobrněnský speciál, pivo 13°, nabízeli ho ve středu Brna až za 34 Kč, já jsem si ho dal v Bistru 77 na Francouzské o 10 Kč levnější. Chuťově příjemné pivo, rozhodně jsem nelitoval. V bistru sedělo pár štamgastů, i jeden cikán, starší, sympatický, slušně vypadající. Začal mudrovat nad dnešními časy, stěžoval si a vzpomínal na minulý režim, jak se měl dobře. Jeho výklady, že se cikánům dnes ubližuje, když se poukazuje, že něco provedli, když přece podle něho krade kdekdo, budily skeptické usměvy u ostatních stejně jako jeho tlachy o tom, co cikáni tady vybudovali při všech možných výkopových a podobných pracích.

Ve čtvrtek večer jsem se náhodně dostal k diskusnímu televiznímu pořadu Máte slovo s moderátorkou M. Jílkovou. Nemám  tento pořad rád, připadá mi jako forma reality show, jako pouze přímý přenos emocí, který může laskavý divák sledovat pro pobavení při kafíčku. Může však být výjimka, může tam občas zaznít i nějaká zajímavá myšlenka či informace. Jako jeden z hlavních aktérů se zúčastnil tentokrát ministr Drábek. Na něho se obracela sympatická žena, snažila se z něho vydolovat odpověď. Byla sice šikovná, dovedla formulovat dotaz, ale dopustila se zásadní chyby. Chtěla se vyjadřovat korektně a použila newspeak, což je jen a jedině nástroj k zamlžení významu, nikoliv k dorozumění. Připomínám, že jde o pojem z románu G. Orwela 84. Lidé chtějí vypadat vzdělaně, chtějí být „na úrovni“ a přistupují na tuto falešnou hru politiků a médií, sami si však pod sebou podřezávají větev. Žena se opakovaně Drábka ptala, jak je možné, že lidé pracující, kteří přispívají do daňového systému, mají nárok na příspěvek pouze na první dítě. Ale pro sociálně slabé to neplatí, pokračovala. Ti ničím nepřispívají, ale příspěvky dostávají i na další děti a jen se nám smějí, když jdeme do práce. Drábek se toho chytil a hned blekotal naučené mantry o vládní politice jako promyšleném dobru s vyváženou sociální citlivostí. Žena se nedala, opakovaně se ptala, chtěla, aby se příspěvky platily pouze na jedno dítě všem, čili aby platil jeden princip pro všechny stejně. Opět marně. Pořád užívala newspeakový pojem „sociálně slabí“, místo aby řekla jasně a přímo „cikáni“. Pokud se věci nenazývají pravým jménem, pokud se problém nepojmenuje a nedefinuje správně, k ničemu se nedostaneme. Neříkám, že by jí Drábek odpověděl, kdyby se zeptala přímo a správně, nevím to, možná by jí byla nasazena psí hlava rasistky, což je běžně užívaný faul. Stála tam přece moderátorka, mohla jí pomoci definovat myšlenku. Nepomohla, nezasáhla. Ale když už do besedy šla, měla to udělat. Lépe je však takové příležitosti ignorovat, nikam nechodit. Nemá cenu se s nimi bavit, neodpoví, řeknou jen to, co chějí, a smějí se tazatelům do očí. Mají k ruce profesionály, kteří je učí, jak se vyjadřovat a jak vystupovat.

Na obrázku je chodník před zchátralým domem Francouzská 42. Čeká na rekonstrukci. V domě nikdo nebydlí, ale je zde vstup do dvora a tam je možno zahlédnout celkem nový dvorní trakt. Bydlí tam různí lidé, i cikáni. Nábytek či jiné věci, občas vyhozené na chodník, jsou zde typické. Tento kousek zde vydržel do od začátku týdne do Velikonoc, ve čtvrtek konečně zmizel.

Pell-mell uprostřed týdne

Pesimistický výhled počasí se mi nenaplnil, chladno bylo jen na aprila. Další dny máme příjemné jarní počasí. Méně příjemné jsou zprávy o zlodějské činnosti, která svou drzostí nezná meze. Nemám na mysli běžné krádeže, ale všelijaké drzé podvody. Tak třeba zástupce vlastníků bytů v Sokolově si řekl při sjednávání zakázky o úplatek. Podle toho byla zakázka na opravu panelového domu zadána, samozřejmě předražená, ale pan zástupce vyinkasoval  700 000 Kč a ještě měl tu drzost svůj postup obhajovat. Účetní v karlovarské spořitelně odčerpávala z interního účtu firmy peníze pro svoje potřeby, přišla si na dva miliony. Její drzost je také úžasná. I jednoduššímu jedinci může být jasné, že to jednou praskne. Dva kriminálníci z Brněnska vyšli z vězení a vymysleli plán, jak získat peníze v realitách. Oslovili lidi, kteří měli finance, s nabídkou bytů a domů, jedna splátka za byt činila 300 000, za dům 600 000 Kč. Pohádka, kterou vyprávěli, byla v tom smyslu, že jde o majetky zadlužených lidí, takže nemovitosti jsou k dostání levně. Pravda byla taková, že žádné nemovitosti neexistovaly. Takže páni kriminálníci se vesele vozili v luxusních autech, a když se nedočkaví zájemci podezíravě ptali, poslali třetího fešáka, který jim jako fiktivní zástupce banky vše „odborně“ vysvětlil. Škoda činí asi 30 milionů Kč. 

V Maďarsku vládnou nyní drakonické zákony vůči kuřákům. Zapálíš si na ulici, dostaneš pokutu. Považuji to za dementní opatření. Čekám jen, kdy vyrukuje někdo někde s drakonickými zákony vůči tučným potravinám, vůči sladkostem, vůči alkoholu... kde by se dalo skončit? Co auta na benzin? Ta jsou zdraví a životnímu prostředí prospěšná? Ale takové mudrování nemá konce. Ve skutečnosti to vše jsou záminky na ovládání obyvatelstva a jeho finanční okrádání. Důvody jsou vždy liché, pro hlupáky dobré. Ale co... těšit nás může, že TV Barrandov zabodovala u diváků pořadem o zpěvačce Ivetě Bartošové. Prý to sledovalo 600 000 diváků. Jen co na té hloupé husičce může lidi zajímat, nechápu.

V úterý odpoledne se premiér Nečas úlisně usmíval na německou kancléřku a mohl se přetrhnout, aby ji na tiskové konferenci úslužně doplnil. Idylka, naprostá shoda, vše v pořádku. Večer však bylo oznámeno, že Věci veřejné odejdou z vlády. V pozdně večerní diskusi na stanici ČT 24 se odehrál přímo komický výjev se špatnými herci: protřelý ministr financí, hloupá knihkupkyně ze Žďáru toužící mj. po presidentské funkci a trapný místopředseda Věcí veřejných. Špatný kabaret s přihloupými gagy. Vrchol byl na konci, kdy po plácání o tom, jak ministři VV podají příští den demisi a co bude asi následovat, přišla zpráva od předsedy strany VV, že ještě nic podávat nemusí. Pan místopředseda Jarolím si s tím nevěděl rady a jen cosi koktal. Dojemné bylo také jeho líčení sponzorů VV. Mluvil s nimi, ví o jejich motivech, ale kdo to byl, jak se jmenuje, na to si pan místopředseda ne a ne vzpomenout.

...duben, ještě tam budem

Počasí se koncem týdne ochladilo, bylo zataženo a vál chladný vítr, občas s trochou deště. V sobotu jsem proto zajel na hřbitov, abych provedl některé úpravy a zalil rostlinstvo. Vláhy je na jaře zatím málo. V neděli 1. dubna ráno se zdálo, že nastalo vlídnější počasí, ale byla to jen troška sluníčka mezi tmavými mraky, jinak stále vítr a nepříjemně chladno, dokonce trochu sněhu se vířilo v ovzduší. Většinu dne jsem zůstal raději doma.

Další pivo v uplynulém týdnu jsem ochutnal v Litovelské pivnici na Křenové ulici. Jde až o poslední část ulice před mostem přes Svitavu. Dříve to bylo místo dost pochmurné, dnes je tam pěkný chodník, naproti se rozkládá nepřehlédnutelná rezidence Zderad, která v Masné ulici vyrostla na místě zbouraných zchátralých objektů jatek. Hospoda sama je malá, docela obyčejná, zrovna s několika hlučnými štamgasty v lokále. Dal jsem si litovelský speciál 13°. Klasické pivo, příjemné plné, nahořklé chuti, takové pivo nikdy nezklame. Když jsem pobýval v Ivanovicích na Hané, pravidelně jsem si kupoval lahvovou Litovel, v Brně však moc k vidění není. Další pivo, které jsem ochutnal, je Merlin, černý ležák s 12,8° alkoholu, vyrobený v Protivíně, na trh ho dodávají Pivovary Lobkowicz. Vaří se dle speciální receptury ze tří druhů sladu, kvalitního chmele a praženého ječmene, také kladou důraz na kvalitní vodu, prý z hlubinného jezera. Koupil jsem si třetinkovou láhev, v restauraci jsem se s ním zatím nesetkal. Je to speciál zvláštní plné, jemné chuti, ovšem dost odlišné od běžného našeho piva, řadí se jako Stout. Sice se zmiňuji o nějakých pivních zvláštnostech, ke kterým se dostanu občas, ovšem nejčastěji piji doma lahvové Starobrno. Nyní je nepasterizované, obsahuje čtyři procenta alkoholu, tedy zřejmě 11°, chuťově přijatelné, po obědě přijde vhod. Jiné mi v obchůdku na Francouzské, franchise obchodního řetězce Hruška, ani nenabízí. Pokud jsem v Bohunicích, snažím se v místní Hrušce koupit Svijany 10°, nebo 11°. To si taktéž nejraději dávám v restauraci, pokud ho nabízí.

Nedávno jsem se zmínil o vycházce k přehradě a o znečištěné vodě, plné odpadků. Nyní již začalo její čištění, to je dobrá zpráva. Více se lze dočíst zde.