Errata

V příspěvku Perikola jsem jako příklad uvedl myšlenku ředitele divadla, kterou přečetla úřednice divadla před představením. Později jsem četl článek a hle, vidím, odkud pan ředitel svá moudra čerpal. Je vidět, že se vyzná. Bez dalšího komentáře uvádím citát z článku A. B. Bartoše o instituci B´nai B´rith: „Po Havlově smrti uvedl šéf ADL (Anti-Defamation League, Liga proti pomluvám): „Byl inspirativní postavou pro miliony lidí na celém světě, která důsledně projevovala sílu morálního vůdcovství. Bude všem scházet, napsal Abraham Foxman.“ Článek najdete třeba zde: B´nai B´rith 

Totéž se týká výroků V. Havla. Věděl jsem, že  výrok o pravdě a lásce, který v listopadových dnech 1989 použil bez uvedení jeho autora, patří Mahátma Gandhímu. Ale ani pojem humanitární bombardování, o kterém jsem se také zmínil, nevymyslel on. V rozhovoru pro francouzský Le Mond (29. 4. 1999) sice použil tento termín, ale sám to pak popřel – „Tento obskurní pojem jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a ani použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus.“ vyjádřil se později Havel – pro deník MFD. Původ pojmu humanitární bombardování lze najít ve slovníku A. Hitlera před napadením Polska. Havlův přesný citát najdete v politické části tady: Václav Havel – Wikicitáty. Sami posuďte pravdivost vyhlašovaného guru s patentem na pravdu. Jeho klaka se už stará, aby tento samolibý, ješitný polovzdělanec přijetím zákona byl postaven vedle prvních presidentů republiky. Jsem také zvědav, s čím vším ještě vyrukují. Aspoň lidé zapomenou na hanebné zvýšení DPH a uklidněni budou poslouchat jiného vládního lumpa, jak jim vykládá, že péče o zdravotně postižené, staré lidi se má přesunout prý v jejich vlastním zájmu zpět do rodin, do běžného života. Inu, ušetřit se přece někde musí a lukrativní budovy ústavů, jako třeba ta moderně vybavená a upravená ústavu v Brně-Chrlicích, si jistě své zájemce, čekající na vhodnou chvíli, najdou. Typické je, že se šíří oficiální zprávy dementující záměr zrušení ústavů. To je však jen taktika. Veřejnost se uklidní, petice se psát nebudou a najednou budou ústavy prázdné. Stane se tak?

Vánoční

Vánoční období jsme prožili klidně, ani počasí nepřineslo nějaký vzruch. Mokro, místy mlha, teploty kolem nuly.  Nemám rád žádné svátky, pro mě je den jako den. Vánoce jsou mi zvlášť protivné svou obchodní atmosférou, která začíná již na podzim. Také je mi nesympatický zvyk dárků, s úžasem čtu zprávy, že se staří lidé zadluží jen proto, aby si drahým dárkem koupili přízeň mladých. Jsem rád, že vánoční období už skončilo. Konečně budou otevřeny prodejny a restaurace, budou fungovat úřady a divadla, začne normální život. V pondělí už byla tržiště ve středu města z větší části opuštěna. Někteří trhovci lamentovali nad špatným prodejem, například keramiky, zato prodejci občerstvení si prý vedli lépe.

O smaženého kapra nestojím, cukroví nejím. Nicméně bylo tak pěkné, že jsem ochutnal marokánky a koule z mletých ořechů, čokolády a kdovíčeho ještě.

Eva si vzala domů na svátky maminku z domova pro seniory. Ta ač téměř devadesátiletá si vyjela si tramvají sama do města, zašla si na mši, prohlédla si trhy s nabídkou zboží i programů a kostely s betlémy... Po návratu spokojeně vyprávěla, jak se jí to líbilo. O svátcích Eva zpívala v kostelním sboru. Na půlnoční mši do Zábrdovic jsem ji z důvodu bezpečnosti doprovodil. Zatímco odešla na kůr, setrval jsem v chrámu a zúčastnil se obřadu, i když jsem k tomu lhostejný. Po mši mi potvrdila mé dojmy, když popsala, jak se regenschori snažil o patřičné tempo, ale hostující hudebníci si ho nevšímali a hráli pomalu po svém. Myslím, že když dostali zaplaceno, měli by se více snažit. Ovšem regenschori by si snad mohl zjednat větší respekt. Konečně kdyby se ředitel kůru spokojil jen s varhanním doprovodem, udělal by lépe. Dobrý varhaník takový mdlý orchestrální doprovod, jaký jsem poslouchal, ve výsledném efektu předčí.

Perikola

Ve středu jsme zašli do Janáčkova divadla. Lístek jsem měl koupený už dříve, využil jsem objednávky přes internet. Cena lístku se mi zdála na dnešní poměry nezvykle nízká, brzy jsem zjistil, že šlo o veřejnou generální zkoušku. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Průběh představení se však příliš nelišil od jiných uvedení. Na programu byla klasická opereta Perikola od J. Offenbacha. To mě zaujalo, nikdy jsem se s ní na jevišti neshledal, ačkoliv hudebně ji znám skoro celou už dlouho a mám ji rád. Název Perikola nám byl nejasný až do samého závěru, kdy byla hlavní hrdinka Kamila spíš posměšně nazvána po papouškovi Perikola. Scéna byla moderní, ale celkem nápaditá a přijatelná. Ocenil jsem text libreta běžící na displayi nad scénou. Děj není nejvýraznější, hudebně je to rozhodně lepší záležitost. Nicméně poradili si s tím slušně. Osobně lituji toho, že zde byl zrušen samostatný soubor operety. Pokud si na něj dobře pamatuji, dali by takové inscenaci lepší šmrnc než operní soubor. Závěr vyzníval dost aktuálně, když děj vyústil ve státní převrat, garda dostala k jeho provedení za úkol verzi samet. Byla vyhlášena republika. Prvním činem presidenta bylo zrušení baletu a založení opery. Ve finále zpívali jakýsi ironický chvalozpěv na kulturní vládu, která pečuje o operu a vychvalovali operu jako umění. Jistě je známo, s jakými existenčními problémy se setkává v současnosti brněnská opera. Nezvyklým činem bylo hlasování diváků. V průběhu přestávky mohli ve foyer vhazovat jakési žetony do válcovitých nádob na váze, každá symbolizovala jiné vyústění děje. Já jsem se toho nezúčastnil. Myslím, že hlasování nic nezměnilo. Nemohu nezmínit ani počátek představení. Před oponu vešla zřejmě nějaká úřednice divadla a s několika přeřeknutími mdle přečetla výtvor pana ředitele. K čemu jinému než k nebožtíku V. Havlovi. Byla to opravdu přehlídka důvtipu, například bylo řečeno, že Havel svými myšlenkami ovlivnil miliony lidí na celém světě, bla bla bla, jedna mantra za druhou. Na závěr vyzvala diváky, aby povstali a vzdali zesnulému géniovi čest minutou ticha. My jsme zůstali sedět. Ani mě nenapadne, abych se do toho veřejného blbnutí jakkoli zapojoval. – Oficiální informace k představení jsou zde.

Ve středu poprvé výrazně sněžilo, přes den se ale oteplilo a sníh tál. Hned ráno jsem na aktualne.cz četl, že se jeho redakce zapojuje do havlovské piety tím, že ruší diskusi pod články. To je opravdu přiměřené uctění člověka, kterého vyhlašuji za guru demokracie a svobody. Rozhodl jsem se, že do konce týdne vůbec nebudu číst žádné zpravodajství, nebudu sledovat zprávy v televizi ani v rádiu, dokud s těmi pitomostmi nepřestanou.

Místo toho se věnuji údržbě powerbooku a jeho baterií - reset PRAM a NVRAM, SMC reset a kalibrace baterií, deaktivování widgetů a aplikací spouštějích se při zapnutí, kontrola disku a oprava přístupových práv... Činnost zabere více hodin, výsledek vede ke zrychlení laptopu a polepšení baterií. Také se více věnuji domácnosti a zajdu si někam v klidu na pivko.

Dementia triumphans

Jako obvykle pročítám zprávy a blogy na internetu. Nevycházím z údivu. Snad každý má potřebu vyjádřit se k úmrtí soukromého důchodce V. Havla. V Hradci Králové chtějí přejmenovat náměstí po nebožtíkovi. V Praze zase jistý klan pléduje pro přejmenování ruzyňského letiště po V. Havlovi. Tetička socioložka J. Šiklová stejně jako zodpovědný pan premiér P. Nečas tvrdí, že Havel má být řazen co do významu a poct vedle TGM. Vláda vyhlašuje třídenní smutek. Ruší se společenské události a kulturní pořady. Jsou vystavovány kondolenční listiny, které lidé mohou chodit podpisovat. Lidé hromadně, stádně zapalují na náměstích svíčky. Proč? Je to směšné a hloupé a nechápu, proč takto všichni blbnou. Asi je to nějaká lidská potřeba, kterou mohou objasnit spíš psychologové a sociologové, pokud ovšem sami jsou nad věcí. Když se reportéři ptají nějakého občana, čeho si váží na odkazu V. Havla, zazní jen velmi stručné prázdné a nicotné fráze. Kde nic není, ani čert nebere. Pamatuji si, že když kdysi zemřel sovětský vůdce L. Brežněv, chodila po pracovišti sekretářka a předkládala list papíru k podpisu, měl se stát součástí kondolenčních listin. Bylo to také pěkně stupidní. Odmítl jsem to tehdy podepsat, podívala se na mě s úžasem, ale nic se nestalo. Dříve jsem si myslil, že většina lidí jsou kariéristé, kteří melou to svoje poplatné době, aby se prosadili, aby na sebe upozornili. Ono to asi nebude tak jednoznačné. Lidé jsou namnoze jednodušší. Papouškují to, co momentálně platí, rádi se poslouchají a nabývají ve vlastních očích důležitosti. Dříve nebyl internet, uplatňovalo se to na schůzích, školeních, při aktualitách na pracovištích... a někteří lidé tam rádi a poplatně době hovořili. Prázdné dušičky. Dnes jich je také plno, lidé jsou pořád stejní. Sice mně nikdo nenutí nic k podpisu, ale všechny sdělovací prostředky slaví přímo havlovské orgie, lidé mladičcí i staří melou nesmysly a nezbývá než čekat, až to konečně vyšumí. O tom jsem přesvědčen, po nějaké době prostě zesnulý zmizí ze zorného pole veřejnosti. 

Trochu o počasí i jiném

Počasí o víkendu bylo zimně mírné, s pořádnou zimou jsme se v Brně letos ještě nesetkali. V pátek odpoledne byla Francouzská úplně zablokovaná auty, která jen postupně popojížděla kupředu. V souvislosti s blížícími se svátky zřejmě lidé vyjížděli ven z Brna. Vyšli jsem si v neděli pěšky z Okrouhlé do Nového Lískovce pro mléko k automatu, nazpět jsem raději sjeli autobusem. Ani tam na kopci jsem nezaznamenal horší počasí.

V neděli bylo oznámeno, že zemřel bývalý president Václav Havel. Není předmětem ani ambicí tohoto blogu se zabývat těmito věcmi. Zmiňuji se jen stručně proto, že jsme zavaleni spoustou neuvěřitelného blábolu o tomto člověku. Myslím, že přiměřenou charakteristiku napsal už dávno M. Dolejší ve své Analýze 17. listopadu: „Z bezvýznamného člověka a průměrného spisovatele Václava Havla vytvořila světová reklama nákladem cca 13 milionů US dolarů osobu, nazývanou světovým spisovatelem, králem filosofů, evropským politikem, největším žijícím humanistou atd.“  Pojem „humanitární bombardování“ je zřejmě jeho nejoriginálnější výrok. Ať si dnes plkají co chtějí, neznám, netuším nic, co by stálo za zmínku, leda něco pro zasmání. S kamarádem jsme si poč. r. 1990 prohlíželi fotografii zesnulého na koni. Mediální poradci se zjevně činili, chtěli navodit souvislost s TGM. Pohled to byl úžasný, i Kondelík na dřevěné kobyle by vypadal důstojněji. Dlouho jsme se tehdy smáli, fotografie ale rozšířena nebyla, asi poznali, že šlápli vedle. A ještě 17. listopadu 1989 ho museli narychlo sehnat a dovézt do Prahy, neměl o věci ponětí, ale dnes se tvrdí, že on stál v čele dění. Takto to napsal jeden čtenář v komentáři na internetu: „...znal jsem ho osobně ještě před Sametem, loutka, ubožák, neználek, opilec, blekota. Jestli takhle má vypadat světová „elita“, tak v tom případě jsem raději ten nejhorší plebejec...“ Docela výstižné. No, nechť si každý věří, čemu chce.

Vánoční trhy - propadák

Četl jsem zprávu o nedávném incidentu na vánočních trzích na náměstí Svobody, lépe na Velkém náměstí. Zrovna při produkci Ivy Bittové ve zdejším velkém stanu vjel na místo konání autem jeden trhovec, narušil program a způsobil škodu. Policie to vyšetřuje jako nehodu z nepozornosti, ale jinde jsem zaznamenal sdělení, že se stánkař vztekal kvůli nízkým tržbám. To mi připadne pravděpodobné. Sám jsem trhy několikrát prošel, ale neutratil jsem tam nic. Ceny jsou nehorázné. Skleničku sladké, slabě alkoholické bryndy pít za cca 40 Kč nepotřebuji. Loni jsem si tam ze zvědavosti koupil u stánku kousek tlačenky. Při rozbalení doma jsem zjistil, že polovinu tvoří čisté sádlo. Nic proti sádlu, ale zde to byl podvod. Měl to tak narafičeno, že jsem nic nezpozoroval. Takže se raději těmto prodejcům vyhýbám. Dal bych přednost tomu, kdyby se tyto trhy v centru Brna nekonaly.

Počátkem týdne jsem si objednal kávovar, kupodivu ve firmě, která prodává, tonery do tiskáren, baterie a papíry: Káva : Patrony,náplně,tonery a inkoust do tiskáren., Inkoustmonster. Zmíněné kávovary snad proto, že ze severních Čech, kde se firma nachází, to mají kousek do Německa a odtamtud si zřejmě nějak dovezli kávovary, ba i kávu. Jde o kapslový systém Philips Senseo, v Německu velmi populární. Proběhlo to rychle, peníze šly hned přes internetbanking, takže zásilka přišla také ihned, cenově to vyšlo ideálně. Kávové kapsle jsem jednak objednal také, nějaké byly přibaleny přímo k přístroji, také jsem objevil firmu ve středu Brna, kde kasple mohu kupovat citelně slevněné: brita, sodastream, senseo, tassimo, dolce gusto.

Nedělní vycházka podél Leskavy

Týden uběhl klidně, počasí sice zimní, ale nijak zvlášť chladné. V neděli odpoledne bylo dokonce docela příjemně, obloha jasná. Vyšli jsem si v Bohunicích směrem k železniční trati. Tam vede cestička mezi ploty, stezkou podél potoka Leskavy, pak jsme přešli most, přes železniční trať, pod viaduktem a zamířili do kopce k Moravanům. Potok je dost zanedbaný, zarostlý. Ocenili jsme občas pěkné zahrady, zato divoké skládky odpadu cestu hyzdí a dávají špatné vysvědčení zdejším lidem. Nedošli jsme daleko, brzy jsme se otočili. Eva spěchala domů, chtěla se věnovat vánočním přípravám.

Než jsme odešli na vycházku, sledoval jsem chvíli televizní debatu Otázky Václava Moravce. Profilovali se tam předseda sociální demokracie B. Sobotka a ministr zahraničí K. Schwarzenberg. Tématem byly poslední události týkající se Evropské unie. Sobotka se úlisně zaklínal EU, Schwarzenberg mu zdatně  sekundoval. Naprostá ztráta suverenity daná centrálním dohledem na státní rozpočty jednotlivých států je žádoucí, zaplatit 3, 5 miliardy eur, čili téměř 90 miliard Kč Mezinárodnímu měnovému fondu v souvislosti s připojením ke vznikající smlouvě na záchranu eura je asi maličkost. Kde se vezmou? Doma se provádí politika finančních škrtů ve všech rovinách, policie likviduje své činnosti a úřadovny, propouští personál. Městská i železniční doprava se zdražuje. O penzijní reformě a zdravotnictví se ani nezmiňuji. Máme zde i velký finanční tunel tzv. církevních restitucí, Baťovi potomci se hlásí o pět miliard, některé arbitráže zatím klidně spinkají, ale jistě se zavčas také uplatní. Nás obyčejné lidi čeká v příštím roce brutální zvýšení DPH, ceny už preventivně rostou nyní. Ale to páni zodpovědní politikové jaksi nezmiňují. Podle pana Sobotky nám to EU vlastně všechno vrátí v dotacích zpět. Opravdu? Tak proč ten cirkus s placením? Ať si ty finance zrovna nechají a dají do fondu přímo. Jenže ono to asi bude všechno jinak. Nikdo se nezmínil ani o funkci tohoto řešení. Čistě finanční operace zachrání ekonomiku? Nic než tisknutí peněz, půjčky, úroky...? Na otázku moderátora na možnost referenda se oba distancovali, každý jinak. Nejlépe ovšem ospalý pan Schwarzenberg. Nemá rád institut referenda a vůbec ho v této věci nedoporučuje. Lidé by nepochopili správně otázku a špatně by to dopadlo. No, v čem se to tlachání liší od tlachů demokratického centralismu blahé paměti?

O pivních speciálech a bydlení pro neplatiče

Hned v pondělí po poledni jsem zašel do restaurace Olymp na Durďákově ulici, mám to asi čtvrt hodiny pěšky.  Tam se v přízemí zde typické černopolní vily nachází restaurace Olymp. Na dveřích měli oznámení o jihlavském pivním speciálu Čertovské pivo. Takže jsem měl příležitost ho ochutnat. Je to 16° pivo se 7,1 % alkoholu, temně červené barvy způsobené přidáním výtažku z červených hroznů. Subjektivně se mi jevila chuť vyvážená s plnou, ale jemnou hořkostí, ovšem nijak zvlášť zajímavá. Hodnotil bych pivo spíš jako lepší průměr.

Další pivní nabídkou prosince je Adventní speciál, 15° pivo, které se vaří klasickým dvourmutovým dekokčním způsobem a zraje v klasickém ležáckém sklepě při teplotě 2 °C. Je připravováno pouze z domácích ingrediencí a je obzvláště dobře nachmelené. Vyznačuje se sametovou pěnou, zlatavou barvou a skvělým řízem. Tak to aspoň tvrdí vrchní sládek z pivovaru Velké Březno. Já jsem ho ochutnal v restauraci U kormidla na Kounicově ulici. Obsluhující slečna mi tvrdila, že je to Starobrno, ale to jsem jí nevěřil. Později nastoupil číšník a od toho jsem se dozvěděl, že Starobrno je pouze distributorem tohoto piva. Chuť byla plná, výrazná, podtržená příjemnou hořkostí. Hodnotím ho jako výborné pivo, které rád ochutnám znovu.

Dům na Francouzské 44 už se vyloupl z lešení, prodělal sympatickou úpravu. Stále je nepřístupný chodník před domem, ale zřejmě už brzy se dočká nových obyvatel. Kdopak to asi bude? Vedlejší dům číslo 42 je další adept na opravu. Okna v přízemí jsou zabedněná, vypadá dost sešle. Průchodem chodí obyvatelé do dvorního traktu, asi pavlačového, ten vypadá docela nově. Ovšem už jsem si přečetl, k čemu bude sloužit starý dům Francouzská 42, až ho opraví. Bude zde 35 bytů, to znamená, že asi přibude jedno či dvě podlaží, magistrát zde spustí pilotní program bydlení tzv. sociálně vyloučených lidí. Město vymyslelo jakýsi model bydlení ve třech stupních. V tzv. krizovém bydlení klient získá přechodné bydlení v pronajatém bytě – cílem je podchytit hlavně rodiny s nezaopatřenými dětmi, které nesplňují kritéria pro nájem v obecních bytech. Po dvou letech následuje tréninkové bydlení pro ty z nich, kteří se budou snažit sami vlastními silami stabilizovat svou situaci i rodinný rozpočet. Po dalších dvou letech ve třetím stupni mají možnost získat standardní integrované bydlení v obecních nájemních domech. Tedy shrnuto: pokud projdou úvodními dvěma stupni programu a mají splaceny veškeré závazky vůči městu, mohou začít normálně bydlet. Termín „sociálně vyloučení“ je typický newspeak. Z něho je jasné, o koho půjde, nemusím jmenovat. Tréninkové bydlení, to je paráda. A hned pak jistě přednostní přidělení městského bytu. Ještě by ty chudáčky sociálně vyloučené mohli úředníci vodit za ručičku na sociálku a zpět, aby bohaté sociální dávky správně využili. Kdybych já dlužil na nájemném, jestlipak by úředníci brali tolik ohledů? Zdroj informace je zde: Brno chystá chráněné bydlení Ovšem nic se tam nepíše o tom, co bude s těmi, kdo nebudou mít splněny závazky vůči městu, nebo kteří prostě v kterémkoli bodě lhůty neobstojí. Kam půjdou?

Co s domem hrůzy, čertovským pivem a Babišem?

Předminule jsem se zmínil o některých zdejších stavbách. I o bývalém cikánském domě ve Spolkové ulici 3. Nyní o něm informují i sdělovací prostředky. Má tam být zřízen dům pro sociální bydlení, tedy levné dočasné pobyty, dokud se takový člověk nedostane sám k něčemu lepšímu. Na to jsem zvědavý, pokud se to ovšem vůbec dozvím. Koho tam ubytují? Myslí si někdo, že člověk v tíživé sitaci za pár měsíců sežene slušné zaměstnání a přestěhuje se do bytu s normálním nájmem? Zvlášť pokud tam dají opět cikány. Ale to jsou jen domněnky. Snad to mají nějak promyšleno.

V sobotu za mlhavého a vlhkého dne jsem ve Starém Lískovci zašel do restaurace Amur. Eva jela za maminkou do domova pro seniory, já jsem se tedy uchýlil do restaurantu. Měli točit od počátku měsíce Čertovské pivo, jihlavský sváteční speciál. Dozvěděl jsem se pouze, že zatím k tomu nedošlo, takže jsem se spokojil v prázdné restauraci se starobrněnskou jedenáctkou. Jak vidím, připravují pivovary během roku stále nějaké speciály, tu lepší, tu horší, ale hodnocení je samozřejmě relativní. Na Čertovské pivo jsem velmi zvědavý. Zkusím to někde v příštím týdnu.

V poslední době více vzruchu způsobil podnikatel Andrej Babiš svou kritikou poměrů, promluvami na veřejnosti i založením sdružení ANO s politickou ambicí. Tím se nepochybně mnohým znelíbil a nedivím se menším či větším útokům proti němu. Jistě to sám předvídal, a proto na stránkách sdružení zveřejnil svůj podrobný životopis – na rozdíl od pánů Nečase, Topolánka a dalších, kteří cudně mlčí o své minulosti. Nynější největší útok na Babiše – zveřejnění dokumentu o jeho spolupráci s StB – mu jistě ublíží. Tato nálepka je dost odpudivá a ti, kdo moc nemyslí nebo nechtějí myslet, se s ní spokojí. Soudný člověk ale ví, že StB byla státní  výzvědná služba, taková, jaké mají i jiné státy. Jejím úkolem nebylo jen stíhat nepřátele režimu uvnitř státu, většina činnosti vedla ven a měla konkrétní cíle zisků pro stát. A o tom mluví sám Babiš v životopise. Pracoval v zahraničním obchodě a tam nepochybně musel pro státní tajnou službu podávat informace snad každý. Tím nic zlého neudělal. Ale informace ve sdělovacích prostředcích se podávají tak, jako by se spojením se jménem StB kdovíjak provinil a ušpinil. Každý farář, který vycestoval za minulého režimu na nějaký kongres, podával po návratu informace. No a co? Převolali ho, musel. Stačilo něco sdělit a hotovo. Samozřejmě se našli takoví, kteří byli aktivní více, než bylo nutno.