Propadák jeden za druhým

Jednou z mediálních událostí jsou zveřejněné telefonáty bývalého pražského primátora P. Béma a lobbisty R. Janouška. Kdekdo se k tomu vyjadřuje a mluví o závažnosti takových vztahů. Je nepochybné, že jde o účelový výběr pár telefonátů, jeho smysl je přemětem dohadů. Hry, které se zde hrají, jsou mi nejasné. K popisu našeho systému neškodí přidat pár dalších běžně zveřejňovaných faktů k tomu, aby byl obrázek úplnější. Například více než milion korun k už tak dosavadnímu luxusnímu platu našich zákonodárců. To jsou ti, kdo nám ordinují škrty v rozpočtu, zvyšování DPH, zdražování apod. Sami si vyúčtují snad i toaletní papír při čerpání finančních náhrad. Takto si vyinkasují něco kolem půl druhého milionu navíc. Viz zde: Kolik nás stojí Nebo třeba stálé téma poslance za Věci veřejné Josefa Novotného: zdanění hazardu. „Hazardní koalice jde napříč sněmovnou,“ říká. „Mám zprávy od poslanců ze Zlínského kraje, že tam každý – bez výjimky – dostává nějak zprostředkovaně peníze od tamní loterijní společnosti.“ Celý rozhovor je zde: Vláda padne. A to jsou jen jednotlivosti. Zdá se mi, že tento Augiášův chlév vyhovuje příliš mnoha lidem na to, aby se cokoliv změnilo. S těmito finančními orgiemi kontrastuje údaj o místech v domovech pro seniory. Brno je na tom velmi špatně. O tom čtěte zde. Na tyto věci peníze samozřejmě nejsou.

S tímto vědomím marnosti jsem se raději vydal ochutnat modré pivo, které pro příznivce hokejové Komety stvořil pivovar Starobrno. Všiml jsem si, že ho podávají v restauraci Gingilla na Křížové ulici. Tato restaurace nabízí kuriosní sortiment jídel, například „zobka z fóglů našeho dvorka“, také však cosi z italské kuchyně. Samotné jedenáctistupňové pivo mě velmi zklamalo. Barva modrá, spíš modrozelená, docílili jí prý borůvkovým extraktem, chuť nevýrazná, nezajímavá, mdlá. Hodnotím ho jako nejhorší speciál, jaký jsem kdy ochutnal. Další pivo, které jsem ochutnal, se jmenuje Fénix. Jde o pšeničné pivo ochucené trochou koriandru a pomerančové kůry. Podává se ve speciálních sklenicích s plátkem pomeranče. Je z produkce plzeňského Prazdroje, obsahuje 4,9 % alkoholu. Údajně ho vyrábí nikoliv v Plzni, ale v Holandsku. Ochutnal jsem ho v resturaci U čápa na rohu Obilního trhu a Gorkého ulice. Dříve to bývala hospoda nižší kategorie, navštěvovaná přiměřenou sortou hostů, ale i studenty z nedaleké Filosofické fakulty. Nyní je pěkně rekonstruovaná a nabízí dražší plzeňské pivo. K pivu samému mohu poznamenat, že se mi vlastně jako pivo nejevilo, žádnou pivní chuť nemá, spíš limonádovou. Je to pivo určené mládeži, prostě nový trend, který se našemu pivnímu prostředí vymyká. Podruhé bych si ho nedal.

Víkendové vycházky

V pátek odpoledne jsme si vyšli na vycházku k přehradě. V jezeře je málo vody a spatřili jsme neuvěřitelné nahromadění odpadků u hráze. Chtělo by to nějaký zákrok k vyčištění. Dost špatné to bylo i na pozemcích svažujících se k jezeru v místech, kudy jsme šli od hráze směrem k přístavišti. Nějaká ekologická brigáda by se hodila, odpadků se tam povalují spousty. Zastavili jsme se v restauraci U lva, občerstvili se pivem a pokračovali v cestě přes Kníničky do Bystrce. Počasí bylo příjemné, celá vycházka také. Cestou tramvají zpět jsem si povšiml billboardu s portrétem primátora R. Onderky. Text hlásal cosi o čistotě Brna, kolem všude však spousty odpadků. Typické, jen proklamace, skutek utek.

V sobotu opět za pěkného počasí jsme šli na vycházku po Bohunicích. Nejdřív kolem nových rodinných vilek k potoku Leskavě, pak podél potoka na konec Bohunic a nahoru na Běloruskou ulici. Potok bohužel nemá nejčistší vodu, místy zapáchal. V korytě bylo možno opět spatřit odpadky, dokonce odhozenou péřovou duchnu. To jsou věci které kazí dojem. Přes tyto nechutné odpadky byly vycházky v obou dnech příjemné.

I v neděli bylo od rána pěkně, bohužel opět jsem zaznamenal ráno silné bolesti zad. Jen s potížemi, nadopován Brufenem, jsem vyšel ven. Odpoledne jsem zůstal doma a zkusil aplikovat přístroj BioBeam™940. Funguje na principu neviditelného infračerveného paprsku, který údajně poskytuje úlevu při bolestech kloubů, zad, kolen, stavů artritidy atd. Více zde: BioBeam™ Koupil jsem ho už dříve, pochlubil se lékařce, ale ta byla velmi skeptická, takže jsem ho zklamaně odložil. Nyní jsem ho intenzivně využil a ke svému úžasu jsem zaznamenal okamžitou úlevu. Budu ho nadále zkoušet a používat. Není správné automaticky věřit všemu, co lékař řekne.

Pivní půst

S příchodem teplejšího počasí mě nepříjemně překvapily bolesti zad, vrchol byl v pondělí ráno. Nezbylo než se uchýlit k lékaři. Injekce zabrala, Coxtral také, navíc jsem dostal ještě MuscoRil k užití vždy jednu tabletu večer. V úterý už bylo lépe, alespoň bolesti se zmírnily. Léky většinou žádné neberu, vyhýbám se jim stejně jako návštěvě lékařů, ale někdy to bez nich nejde. Patřím nyní do lékařské péče zdravotnického zařízení Moje ambulance. Zatím jsem zde byl vždy spokojený. Objednám se na čas a ten je s malým zdržením dodržen. Lékařka se mi věnuje krátce, ale efektivně. 

Ve středu jsem jel na zubní polikliniku, do posledních chvil jsem si nebyl jistý, zda se tam vůbec mohu vypravit, naštěstí všechny zdravotní potíže ustoupily. Mrzuté je jen to, že si kvůli lékům nemohu dát ani pivo. Piju ho jen mírně, ale rád.

Ve zprávách jsem si všiml, že odborová centrála chystá protesty proti vládní politice. Myslím, že je to vše marné. Byť by se sešly desetitisíce demonstrantů, nic se nestane. Lidé si zaprotestují, předáci promluví, a to je vše. Na počátku devadesátých let se v Brně konaly velké demonstrace za samosprávu Moravy. Lidé přijeli zdaleka, náměstí Svobody bylo zcela zaplněno, nálada byla bouřlivá. Veřejnost jasně dala najevo, co si přeje. A efekt? Žádný. Sdělovací prostředky i politici to prostě ignorovali, případně lhali. Vše vyšumělo do ztracena, lidé pochopili, že je vše marné. I já jsem si jasně uvědomil, v čem vlastně žijeme a ztratil jsem veškeré iluse o tzv. demokracii. V našich poměrech nehrozí násilné akce. I kdyby to někdo zkusil, policie by si s takovým způsobem také poradila.

Příjemný konec týdne

Počasí na konci týdne bylo již příjemné, teplo, sluníčko... Stále však doléčujeme nachlazení. V sobotu odpoledne jsem jel na Kociánku navštívit Evinu maminku v domově pro seniory. Eva totiž ještě kvůli nemoci nemohla. Po návratu jsem se stavil v restauraci U kaštanů, všiml jsem si totiž, že už postavili stolky na zahrádku. Měli v akci pivo 12° Regent, tak jsem si ho objednal, ale nechutnalo mi.

V pátek večer jsem v televizním pořadu Hydepark slyšel představitele tzv. holešovské výzvy Slávka Popelku. Něco jsem o něm věděl již dříve, proto mě taková aktivita nechala zcela chladným. Nyní jsem ho slyšel reagovat na dotazy diváků a moderátora, který se usilovně snažil z něho vydolovat aspoň náznak nějakých myšlenek. Marně. Popelka se mi jevil jako úplně dutá hlava, směšný a trapný. – Premiér Nečas zase předvádí záchranu národního hospodářství. Předložil velmi hodnotnou myšlenku – zařazení dětských plen a zdravotnických potřeb do vyšší sazby DPH. Nařizují nám to prý evropské směrnice. Už vidím, jak ekonomika nyní poroste. – V Brně se zvedl poplatek za dítě v jeslích na šest tisíc za měsíc. Námitky nešťastných rodičů odpinkli představitelé města opravdu elegantně. Jesle jsou nadstandard, navíc ta částka činí jen polovinu skutečných výdajů. Soukromá pečovatelka by vyšla rodiče mnohem dráž. To je opravdu útěcha. Jesle asi nebudou pro obyčejné lidi, samoživitelky apod., pouze vyvolení cikáni jistě dostanou přednost a platit nic nemusí. Těšit nás však asi může záměr města na kontakty s Bratislavou včetně výměny úředníků. Inu, družby jsme si užili před rokem 1989 asi málo. Vztahy s Rakušany, Maďary či Poláky jsou asi kvůli jazykové vybavenosti pana primátora a dalších nežádoucí, se Slováky se domluví vždy a navíc o nic nejde, žádná velmoc to není, takže si takových nenáročných kontaktů předáci užijí. Sociální demokraté mají Slovensko velmi rádi, zvláště když si potřebují obstarat vysokoškolský titul, pak se nějaká obskurní univerzitka na Slovensku velmi hodí.– Havlomanie i nyní nabývá úplně choromyslných forem a lidem, zdá se, to přijde normální. Totiž prachatičtí radní vyhlásil soutěž na výzdobu kapliček na Svatopetrské cestě ke hřbitovu. Odhlasovali si výzdobu se sv. Václavem s podobou V. Havla! Naštěstí zasáhli památkáři.

V nemoci doma

Větší část minulého týdne jsem strávil doma s kapesníkem v ruce. Viróza, rýma, zpočátku vyšší teplota a bolesti, ale jen jeden den. Nevím, nakolik zabral Coldrex, horký nápoj, který jsem měl k dispozici, v každém případě mi bylo brzy lépe, jen ta rýma... Počasí se zase zhoršilo, po slunečných dnech zase padal sníh, takže jsem se z bytu nehnul. Koncem týdne nastalo trochu lepší počasí, mně také bylo lépe a v neděli odpoledne jsme vyšli na kratší procházku. V pondělí tento týden už mi bylo podstatně lépe. – Týž den ráno nefungoval internet, myslel jsem, že je to zase jeden z občasných výpadků dodavatele. Ale na chodbě nesvítila světla, což svědčilo o dalších možnostech chyby. Když jsem se vracel z nákupu, soused mě informoval, že byl nahodit kdesi ve sklepech pojistky. To byla skutečně příčina výpadku jak internetu, tak světel. Atmosféru pondělního rána na Francouzské trošku ukazuje i drobný klip.

V nemoci nezbývá než se nějak zabavit, tedy pokud není nemoc tak nepříjemná, že není na nic nálada. Já jsem to řešil obvyklým způsobem: četbou na internetu, ale i častějším zapínáním televize, kterou je možno sledovat i z polohy v leže, ba jsem si koupil i noviny a vyluštil jsem křížovku, což je činnost pro mě většinou málo inspirativní. Sledoval jsem samozřejmě i různé politické události, ale nemám chuť se zde jimi vůbec zabývat – ani dezinformacemi kolem Sýrie, ani soudem týkajícím se politické strany Věci veřejné, což je skutečné absurdní panoptikum, ani našimi předními politiky, kterých si nevážím, připadají mi nevýrazní, podprůměrní a prolhaní. Netuším, co lidi ještě může přimět k tomu, aby přišli k volbám. Snad jen naivita a setrvačnost.

Studenty moc nelituji

Minule jsem zmínil dům Francouzská 44. Na youtube se můžete podívat na drobný klip týkající se opraveného domu a souvislostí, odkaz je zde: Francouzská 44

Studenti vysokých škol pořádají protestní shromáždění, ale i různé jiné, spíš zábavné a zájmové akce. Vykřikují hesla proti reformě vysokých škol, řeční v médiích... Inu, nikomu se nechce platit, nepochybuji, že se jim vyhlídka na školné nelíbí. Zde v blogu jsem se o školném již zmínil, opakovat to nebudu. Kdybych mohl, rád bych se studentů zeptal: Kdopak to sedával před parlamentními volbami s bodrým panem Schwarzenbergem v hospůdkách a rozplýval se blahem nad tím, že jim tento panáček věnuje trochu pozornosti? Cožpak jste neviděli, že je to jen volební vějička? Tehdy vám vyhlídka na působnost pana Kalouska nevadila? Byli jste tehdy veselí, vysmívali jste se, buďte takoví i nyní. Být pravicového smýšlení znamená být in, zachovejte si tedy kýženou úroveň, plaťte nejen školné a nechovejte se jako socky, kterým se pošklebujete. Nebo je to s vámi jinak a byli jste jen spíš popletení?

Přikládám krátký klip přibližující běžnou atmosféru z pohledu od dolní části Černopolní ulice směrem na Merhautovu ulici, na Dětskou nemocnici, na restauraci U kaštanů, kam občas zajdu, na zastávky tramvaje, odkud denně někam jezdím.