úterý 9. dubna 2019

Ůterní deníček

Minule jsem zmínil, že popíšu své dojmy s používání Dolforinu 100. Takže to začínám zkoušet. První dojmy byly pozitivní, naprosto bez bolesti, ačkoliv jsem byl moc ospalý. Prospal jsem i celý den doma. Později mě silně bolel krk, právě v tom akutním místě. Nabývám ale dojmu, že je to záležitost těch narušených nervů, na to náplast Dolforin moc nezabírá. Proto pokračuji z užíváním Dolforinu ve verzi 75, který mě tak přes den neuspává a účinkuje podobně. Dnes jsem byl podruhé na rehabilitaci, zase jsem přišel o půl hodiny dřív, spletl jsem se... Terapeutka se se mou nacvičuje vzpřímené držení těla. Obávám se, že to k ničemu není, čtyři pokračování mě prostě nenapraví. – Končím pomalu s prací pro firmu. Zbývá poslední sešit od Hedwigy Courths-Mahlerové. Toto čtení pro ženy je nejstarší, z 19. století. Tehdy se její knihy těšily široké popularitě i uznání známých spisovatelů. Sešity jsou však vydávány jako lidové čtení a podle mého dojmu i tak toto je z produkce to nejkvalitnější. Nezřídka totiž literární kvalitou těchto sešitů přímo trpím. Ale je to placeno a jsem této práci rád. Občas dělám i celé knihy, naposledy kniha básní Dávné proso od Jana Skácela.– Kromě chození po nákupech, zpravidla kupuji nějaké nápoje, pravidla CocaCola nebo instatní čaj, pro ten jsem byl dnes v Lidlu (velké balení za dobrou cenu), také kupuji hotové pokrmy. Dnes jsem nakupoval také v hypermarketu Albert, který je mi nejblíž – hotový pokrm Gulašovou polévku (vystačí mi na dva dny) a kromě trochy brambor tam není příloha, o kterou prostě nestojím. Také v Albertu kupuji CocaColu, dnes jsem koupil dvě cca 2litrové balení. V Albertu mě to vyjde u jedné takové láhve o 10 Kč levněji než v malém obchodě. Jinak chodím co nejvíc na vycházky. V poslední době rád chodím parkem kolem divadel a po výškovém přechodu přejdu do IBC. Je odtamtud pěkný pohled z výšky na bulvár. Vzpomínám, že kdysi za minulého režimu tento přechod dal postavit nějaký obvodní funkcionář, který se křestním jménem jmenoval Karel. Proto se té lávce říkalo posměšně „Karlův most“. Tehdy měl ovšem skromnější podobu než dnešní přechod. Pořídil jsem iPhonem fotografii pohledu z výšky na dopravu po bulváru.


Žádné komentáře:

Okomentovat