Ve středu jsme se s Evou dočkali návštěvy milých přátel Jožky a Lidušky. Nějakou dobu trvalo, než jsme shodli na termínu. Konečně jsme mohli spolu posedět a pěkně si popovídat.
V pátek jsem v šel přes Spolkovou ulici a hned na počátku jsem spatřil na domě oznámení stavební firmy o zahájení prací. Na tom by nic zvláštního nebylo, ovšem ten dům býval typický dům hrůzy. Vždy jsem se mu obloukem vyhýbal. Cikáni ho zcela zdevastovali, nyní jsou někam odstěhovaní a začne rekonstrukce. Pokud se vrátí v plné sestavě, mají zase pár let co ničit. No, snad mají na radnici dost rozumu, těžko říct. Uvidíme, koho tam nastěhují.
V sobotu jsme s Evou jeli vlakem do Chvalkovic na Hané. Připravujeme urychlené odstěhování její maminky z pensionu pro seniory. Metody tamějšího vedení mi připadají spíš mafiánské než charitativní. Jen se utvrzuji v poznání, že lidé, kteří se ohánějí křížem a oltářem, bývají pěkní pokrytci. Cesta byla celkem příjemná, vlaky nebyly přeplněné, počasí mírnější. V pensionu jsem užasl nad místností, do které Evinu maminku přestěhovali z původního pěkného bytu. Tmavá komůrka s malým okénkem u stropu. Pečovatelka nás zahlédla a požádala nás o podpisy nových dokumentů. Zběžně jsem je pročetl a podivil se nehorázným požadavkům. Nic se nepodepisovalo. Mamince jsme sdělili, že se vrátí do Brna. Měla velkou radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat