neděle 27. května 2018

Na konci týdne rušno

V pátek jsem se ráno dostavil do převazovací ambulance Masarykova onkologického ústavu. Sestřička mě přivítala a zkontrolovala ránu. Změřila její rozměry, vyfotografovala ji. Volala zainteresovaným lékařům, ale měli moc lidí na vyšetření, tak to odložili na příště. Pan MUDr. Novotný však snad že přijde později, vyžádal si tedy odběr krve. Po pečlivém převazu rány jsem zašel na odběry. Pak jsem se vrátil, ale pan doktor tam nebyl, tak jsem jel domů. Doma se ozval telefon. Pan doktor mi volal. Ptal se, zda netrpím krvácením, na stavy únavy apod. To vše vyplývá z krevního obrazu. Nekrvácím, ale únava a vnímání reality, to vše není obvyklé. Řekl, že kdybych se cítil moc špatně, mám zavolat a domluvila by se infuze. Poslal mi e-recept prostřednicvím sms a s ním jsem si vyzvedl v lékárně lék. Stačilo magistře přečíst si zaslaný kód. To mě velmi zaujalo. Uvidím, co mě čeká při příští návštěvě. Večer jsem šel na poštu – byl jsem tak unavený, že jsem myslel, že nedojdu domů. Je to opravdu horší.

V sobotu jsme čekali celé odpoledne na stěhováky, kteří od švagra z kanceláře rozváželi, to, co si každý dotyčný vybral. Přijeli až večer a po všelijakých zmatcích se vše skončilo. Některé věci nedošly, jiné byly navíc. Prostě někdo, kdo byl na řadě dřív, si to vyřešil lépe. Mě to však nevadí. Zaplatil jsem stěhováky, ostatní je zadarmo.

Značná únava a různé nepříjemné stavy přetrvávají. Snad to týden vydržím, pak v nemocnici bude nějaké řešení.


Sledoval jsem rozmluvu ředitele TV Barrandov p. Soukupa s prezidentem M. Zemanem. Zase opakoval svoje preference. Spojenectví s Izraelem je základní konstantou české zahraniční politiky. Kdo to nechápe je hloupý amatér. Tak nějak se zhruba vyjádřil. No prezident, který pronesl před časem přiznání Já jsem Žid, nemůže mít jiné poznání. No člověk jako já zase takové názory nebere. Už aby odešel do zaslouženého důchodu někde u Mrtvého moře. Ale kdo by měl být prezidentem zatím netuším

Žádné komentáře:

Okomentovat