čtvrtek 27. ledna 2011

Folklór Cejlu

Počasí se zmírnilo, na ulicích je místy dost břečky. Samozřejmě nikdo to neuklízí. Děkuji panu Kuberovi a všem, kdo to nadšeně schválili, za geniální zákon o ponechání neuklizených chodníků svému osudu. V tomto počasí a marastu jsem ve středu cupital přes Hvězdovou, Bratislavskou a Soudní na Cejl něco zakoupit. Chodím tam nerad, cikánské tlupy, kterých se tam pohybuje víc než dost, mi nejsou zrovna příjemné. V polovině ulice jsem viděl shluk lidí. Když jsem se přiblížil, rozeznal jsem spoustu policistů, mezi nimi cikány. Stálo tam asi deset policejních aut. Chtěl jsem nějak projít, ale policisté mě bez jakéhokoliv vysvětlení vykázali na druhou stranu ulice. Zřejmě obvyklý zdejší folklór. Bližší nevím, nejspíš nějaký konflikt mezi cikány. Ve zprávách ani na stránkách policie jsem o tom nic nenašel. Není divu. Sledujeme krimi zprávu o ničemném Slovákovi, z televizní obrazovky však civí tmavá osoba (logika: když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, kváká jako kachna, tak je to kachna). Pokud se koná něco pozitivnějšího, pak je to prezentováno pod pravými jmény. Prostě pozitivní ano, negativní se nezmiňuje nebo se převede na jiné. Tomu se říká korektnost.

Ve středu večer jsem se při televizních zprávách srdečně zasmál. Téma? Nobelova cena míru pro ex hudebníka a rádobypolitika, přeušlechtilého pana M. Kocába. Myslel jsem zprvu, že je to nějaký vtip. Ale ne, a jistě už organizují svou klaku, aby tuto směšnou myšlenku vnukli veřejnosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat