Na konci týdne

V šeru chrámu sv. Máří Magdaleny
před začátkem mše

V pátek ráno, resp. od čtvrtečního večera prý bylo v Brně náledí. Sám jsem to nezaznamenal, venku jsem byl až dopoledne, a to už po něčem takovém nebylo stopy. Konečně se trochu oteplilo. Na schodišti našeho domu je tma, musí se v případě potřeby i ve dne rozsvítit. Šel jsem ven. Výtah byl v použití někoho jiného, tak jsem se rozhodl sejít pěšky. Ale ouha, vypínač nereagoval a zamířil jsem tedy po temném schodišti dolů. Nedopadlo to nejlépe, špatně jsem šlápl a následoval pád. Naštěstí bez větších následků. Podruhé už to zkoušet nebudu.

 V sobotu bylo pod mrakem, ba i sprchlo, v neděli halila město od rána mlha. K večeru bylo i trochu deštivo. V tomto čase jsem se vypravil na večerní mši v chrámu sv. Máří Magdaleny na hudební událost, již jsem minule zmínil. V tomto chrámu jsem nikdy nebyl. Usadil jsem se vzadu a naslouchal jsem. Zábrdovický sbor a hudebníci v  počtu několika desítek lidí obstarali hudební složku. Zázněl nejen sbor, ale i sóla sopranistky, též malý orchestr se uplatnil samostatně. Po skončení obřadu následovaly jako dodatečný vrchol produkce podstatné ukázky ze mše E. Marhuly. Hudba byla melodická a hudebníci se při ní mohli plně uplatnit.

O ruském oligarchovi (jak se s nádechem devótnosti často říká) M. Chodorkovském se i u nás objevují informace. Státní i soukromé televize málem roní slzičky nad uvězněným nevinným dobrodincem, jehož jedinou chybou prý bylo, že podporoval nezávislá média a demokratické síly. Takovými bláboly nás krmí. Já si myslím něco jiného. Zájemcům doporučuji k četbě toto: BLOG.SK (ema.blog.sk)

Stáhl jsem si film Český mír. Je to zajímavý pohled na vývoj kolem možnosti vybudovat v Brdech americký radar. Jinak mě ale znechutila vulgárnost jak tvůrců filmu, tak popisovaných osob, třeba takový pan Jirous, to je opravdu těžký kalibr: Ceskymir